Iris aphylla - kosatec bezlistý

14. 8. 2017 vytvořil Václav Dvořák

Iris aphylla L. – kosatec bezlistý

Syn: Iris nudicaulis Lam., Iris bohemica F. W. Schmidt, Iris fieberi Seidl in Opiz, Iris aphylla subsp. novakii Soó

Čeleď: Iridaceae – kosatcovité

Status: VU, §S

 

Popis: Bylina s krátce plazivým oddenkem. Lodyhy přímé, nevětvené nebo při bázi vytvářející několik dlouhých větví, zploštělé, tuhé, zelené, vysoké do 40 cm. Listy přízemní i lodyžní, čárkovitě kopinaté, až 30 cm dlouhé. Květy ve 2–3 (vz. až 5)květém vějířku nebo jednotlivé; květní stopky krátké nebo květy přisedlé; listeny toulce poloobjímavé, na okrajích úzce suchomázdřité. Koruna modrofialová. Tobolky elipsoidní; semena svraskalá, červenohnědá.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, který habituelně nejvíce připomíná kosatec různobarvý (Iris variegata), který má však různobarvé květy se základní žlutou a listeny toulce celé bylinné, zelené, bez suchomázdřitého lemu.

 

Rozšíření: Druh nevelkého areálu s centrem ležícím ve východní Evropě, odkud ostrůvkovitě zasahuje na západ po Duryňsko v Německu, Čechy a Polsko. Izolovaně je znám též z rumunských Karpat a z Kavkazu.

 

V České republice je výskyt omezen na teplé nižší a mezické polohy středních a severozápadních Čech. Nejvíce lokalit se nachází v Českém středohoří a v Polomených horách spadajících pod CHKO Kokořínsko.

 

Ekologie: Kosatec bezlistý je druhem výslunných skalních stepí, skalních teras, křovinatých strání a méně často roste v prosvětlených doubravách. Preferuje lehčí, nepříliš hluboké, neutrální až zásadité půdy. Je součástí reliktních typů vegetace skal a sutí as. Festuco pallentis-Saxifragetum rosaceae.

 

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Kosatec bezlistý patří mezi zvláště chráněné druhy české květeny v kategorii silně ohrožených. V Červeném seznamu je řazen mezi druhy zranitelné (VU). Lokality tohoto druhu jsou vyhlášeny jako maloplošně chráněná území nebo spadají do chráněných krajinných oblastí. Druh je považován za výrazný reliktní stepní element na našem území, téměř na západních hranicích celkového areálu. Potenciální ohrožení představuje zejména trhání atraktivních rostlin, vyrýpání oddenků do zahrádek či destrukce stanovišť, které snad v chráněných územích nehrozí.

 

Taxonomická poznámka: V naší květeně bylo tradičně rozeznáváno několik poddruhů. Ukazuje se, že taxonomická hodnota determinačních znaků je nízká, resp. se ve znacích populace překrývají. V současnosti jsou tedy naše populace považovány za nominátní subspecii, přičemž v karpatsko-panonské oblasti je vylišována ještě subsp. hungarica. Současné karyocytologické výzkumy navíc naznačují, že vylišování poddruhů je vratké a morfologické rozdíly populací jsou více odrazem sezónních projevů počasí. Druh si jistě zaslouží taxonomickou revizi.

 

 

Literatura:


Hrouda L. & Grulich V. (2010): Iris L. In: Štěpánková J. (ed.), Květena České republiky, vol. 8, Academia, Praha, 565–581.

 

Wróblewska A. (2008): From the center to the margins of geographical range: molecular history of steppe plant Iris aphylla L. in Europe. – Pl. Syst. Evol., 272: 49–65.

 

Wróblewska A., Brzosko E. et al. (2010): Cytotype distribution and colonization of the steppe plant Iris aphylla. – Ann. Bot. Fennici, 47: 23–33.