Ibalia leucospoides (Hochenwarth, 1785) – žlabatka

Čeleď: Ibaliidae – žlabatkovití

Status: nehojný druh

Popis: Délka těla je u dělnic 10–14 mm. Hlava a hruď jsou černé, na povrchu se zrnitou strukturou. Tykadla jsou dlouhá zhruba do poloviny těla. Zadeček je ze stran zploštělý, u samic s krátkým kladélkem které se vychlipuje se spodní „chlopní“ zadečku. Zbarvení zadečku je rudé až hnědočervené. Nohy jsou tmavé. Křídla jsou průhledná s tmavou plamkou.

Možná záměna: V ČR žijí další dva druhy čeledi – Ibalia jakowlevi a Ibalia rufipes, oba druhy však mají červené nohy.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie, nepůvodní výskyt je v Severní Americe a Austrálii.

V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území, od nížin do hor. Je to náš nejhojnější druh rodu Ibalia.

Biologie a ekologie: Tento druh žije v jehličnatých a smíšených lesích od nížin do podhůří, zejména ve smrčinách a borech, také na pasekách a podél lesních cest. Dospělci létají od července do září. Samice vyhledávají dřevo (stojící i padlé, často klády nebo pařezy) napadené pilořitkami (Siricidae) v jejichž larvách parazitují larvy. Vychlípitelným kladélkem klade vajíčko do larvy pilořitky, ve kterém se pak několik měsíců vyvíjí až ji zkonzumuje a zakuklí se v její chodbičce. Má jednu generaci ročně.

Literatura:

Holý K., Macek J. & Lauterer P. (2011): Occurrence of Ibaliidae (Hymenoptera: Cynipoidea) in the Czech Republic. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 29: 201–210.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!