Hypsosinga pygmaea - křižák trpasličí

23. 10. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Hypsosinga pygmaea (Sundevall, 1831) – křižák trpasličí

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: NT

 

Popis: Drobný křižák o délce těla 3,5–4,5 mm (hlavohruď 1,5–2 mm). Hlavohruď je hnědočervená s tmavou hlavovou částí a širokým tmavým pruhem, u světlých jedinců však může být i celá oranžová. Zadeček je vejčitý, mírně zploštělý, zbarvení je variabilní. Zbarvení zadečku samic je obvykle tmavě hnědé se třemi širokými bílými nebo žlutými proužky, vyskytují se však i světlí jedinci (viz foto) s oranžovým zbarvením a tmavými skvrnami kolem proužků. Samci jsou tmavší a na zadečku nemají světlé proužky. Nohy jsou jednobarevně žlutavé až oranžovohnědé.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími druhy křižáků rodu Hypsosinga (v ČR 4 druhy), zvláště s křižákem červeným (H. sanguinea), který má světlejší sternum a je obvykle zbarven více do červena a má užší méně výrazné světlé proužky na zadečku. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Křižák červený žije zejména na suchých osluněných biotopech. Podobný je také křižák Herův (H. heri), ten má pestřejší zbarvení a střední proužek na zadečku je obvykle vyplněn ještě oranžovým proužkem.

 

Rozšíření: Holearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky.

 

V ČR nehojně, ale roztroušeně po celém území v nížinách a středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Křižák trpasličí obývá zejména mokřadní a nivní louky, okraje rašelinišť, břehové porosty, ale vyskytuje se také na sušších biotopech - pastvinách a stepích. Mezi mokřadní vegetací si staví malé nenápadné kolovité sítě. Ve dne obvykle sedí ve středu sítě, která bývá nízko nad zemí. S dospělci se setkáme zejména od dubna do srpna, přezimují mladí jedinci ve stařině.

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.