Hypochaeris uniflora Vill. – prasetník jednoúborný

Syn.: Trommsdorffia uniflora (Vill.) Soják, Hypochaeris helvetica Wulf.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: NT

Popis: Bylina s přímou, v horní polovině nápadně ztlustlou, roztroušeně pýřitou lodyhou, vysokou obvykle 20–50 cm. Listy v přízemní růžici celistvé, podlouhle obvejčité až eliptické, na okrajích oddáleně řídce zubaté, roztroušeně chlupaté, beze skvrn. Lodyžní listy podobné, ale menší nebo zcela chybí. Úbor jeden, až 50 mm v průměru; zákrov víceřadý, zákrovní listeny střechovitě se kryjící, na okraji se suchomázdřitým dlouze třásnitým lemem. Květy zlatožluté až citrónově žluté. Nažky světle hnědé, chmýr jednořadý.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh. Podobný je snad pouze prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), který se liší ekologií, ale i morfologicky, má skvrnité listy, zákrovní listeny mají pouze úzký lem, lodyha není pod květem ztlustlá.

Rozšíření: Druh nevelkého evropského areálu, který zahrnuje pouze alpsko-karpatskou oblast a vysoká sudetská pohoří severní poloviny našeho území.

V České republice je výskyt tohoto druhu omezen na pohraniční pohoří severní poloviny našeho území. Roste v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Jeseníkách od montánního po subalpínský stupeň.

Ekologie: Prasetník jednoúborný je druhem horských luk a trávníků, světlin v kosodřevinách. Je součástí řady typů horské vegetace, např. druhově chudých variant smilkových trávníků as. Festuco supinae-Nardetum strictae, či bezkolencových trávníků as. Sphagno compacti-Molinietum caeruleae.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od konce června do srpna.

Ochrana a ohrožení: Prasetník není řazen mezi zvláště chráněné druhy naší květeny. Kvůli svému izolovanému výskytu, omezenému pouze na naše vysoká pohoří při severní hranici státu, je v Červeném seznamu hodnocen jako téměř ohrožený druh (NT).

Literatura:

Mráz P., Gaudeul M. et al. (2007): Genetic structure of Hypochaeris uniflora (Asteraceae) suggests vicariance in the Carpathians and rapid post-glacial colonization of the Alps from an eastern Alpine refugium. – Journal of Biogeography, 34: 2100–2114.

Ronikier M. (2011): Biogeography of high-mountain plants in the Carpathians: An emerging phylogeographical perspective. – Taxon, 60(2): 373–389.

Štěpánková J. (2004): Hypochaeris L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky, vol. 8, Academia, Praha, 708–713.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!