Hyoscyamus niger L. – blín černý
Syn.: Hyoscyamus pallidus Waldst. & Kit. ex Willd., Hyoscyamus auriculatus Ten.
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Status: VU

Popis: Jednoleté až dvouleté byliny s přímou, do 60 cm vysokou, v horní části řídce větvenou, vlnatě žláznatou, oblou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, vejčité, na okraji protáhle zubaté, za květu obvykle odumřelé. Lodyžní listy jsou přisedlé, poloobjímavé, vejčité, na okraji zubaté až vykrajované, oboustranně žláznatě chlupaté. Květy, vyrůstající ve vijanovitých květenstvích, jsou nálevkovité, krémově žluté s fialovým až téměř černým žilkováním. Vzácně se vyskytují i rostliny s květy pouze žlutými bez žilek. Kalich je zvonkovitý, za plodu nafouklý, uvnitř lysý, z vnějšku žláznatě chlupatý. Plodem je dvoupouzdrá tobolka.

Možná záměna: Podobným druhem je blín bílý (Hyoscyamus albus), který je na území ČR velmi vzácně zavlékán. Od blínu černého se liší řapíkatými lodyžními listy a nálevkovitými, světle žlutavými květy.

Rozšíření: Euroasijský druh, který je rozšířen od Velké Británie a Pyrenejského poloostrova po Mongolsko a severní Indii. Na sever zasahuje do střední Skandinávie a Finska. Ve střední a severní Evropě se jedná pravděpodobně o archeofyt, který k nám byl zavlečen s prvními zemědělskými plodinami. Jako neofyt je udáván ze Severní Ameriky (Kanada, USA), Nového Zélandu či Austrálie.

V ČR se vyskytuje zejména v termofytiku a teplejším mezofytiku s těžištěm rozšíření v nížině. Podél větších řek vystupuje až do pahorkatiny.

Ekologie: Blín černý je ruderální druh, který roste na rumištích, na haldách hlušiny či zahradního materiálu, na okrajích cest a železničních náspech, na okrajích polí či polních kulturách okopanin. Vyhovují mu slunná stanoviště bohatá na živiny. Dříve byl považován za diagnostický druh společenstev svazu Onopordion acanthii. V současném přehledu vegetace ČR však jako diagnostický druh uváděn není.

Terofyt až hemikryptofyt, který kvete od června do začátku září.

Význam: Jedná se o prudce jedovatou rostlinu, která obsahuje celou řadu alkaloidů jako hyoscyamin či atropin. Ve farmacii a lidovém léčitelství se využívá zejména listů (vzácněji také kořene) blínu jako antiastmatika či k relaxaci hladkého svalstva a zrychlení srdeční činnosti.

Taxonomická poznámka: Nízké rostliny s menšími, světlými květy, téměř celokrajnými listy, které rostou zejména na písčinách a kvetou až v pozdním létě, jsou některými autory považovány za samostatný druh blín český (Hyoscyamus bohemicus F. W. Schmidt, syn.: Hyoscyamus niger subsp. agrestis (Kit.) Hultén). Taxonomická hodnota této odchylky je však diskutabilní a podobné rostliny v ČR navíc nebyly již delší dobu nalezeny.

Literatura:

Slavík B. (2000): Hyoscyamus L. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 252–254.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!