Hydrocotyle vulgaris L. – pupečník obecný

Syn.: Hydrocotyle schkuhriana Reichenb.

Čeleď: Hydrocotylaceae – pupečníkovité

Status: VU, §O

Popis: Bylina s tenkou, plazivou, lysou lodyhou, dlouhou 20-60 cm. Listy vyrůstají po 1–2 z lodyžních uzlin, jsou dlouze řapíkaté, okrouhlé, až 6 cm velké, na okraji 1–2× vroubkované, na líci lysé, na rubu řídce chlupaté, s 6–9 radiálně uspořádanými žilkami. Květenství nenápadné, vyrůstající z úžlabí listů; květy v 1–4 přeslenech, drobné, oboupohlavné, mají 5 korunních lístků, 5 tyčinek kratších než než lístky. Plodem jsou zploštělé dvounažky.

Možná záměna: Sterilní rostliny jsou vzácně zaměňovány s mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium).

Rozšíření: Druh s převážně evropským areálem s výraznou atlantskou až subatlantskou tendencí s centrem rozšíření v západní Evropě a do Evropy střední vyznívající. Vyskytuje se též na Islandu či Azorských ostrovech. Východní hranice areálu prochází Estonskem a Polskem. Izolované výskyty jsou udávány z oblasti Kavkazu a středního Iránu.

V České republice se vyskytuje v Čechách a to poměrně vzácně, často izolovaně v severní polovině (Šluknovsko, Dokesko, Český ráj), dále v Polabí, na Rožďalovicku a největší množství lokalit se nachází na Třeboňsku. Spíše historicky a dnes pouze ojediněle je znám ze západních Čech (Ašsko). Na Moravě se výskyt předpokládá na Osoblažsku. Roste převážně v mezofytiku v planárním až suprakolinním stupni.

Ekologie: Druh preferující vlhká až bažinatá stanoviště jako jsou okraje rybníků, příkopy se stojatou vodou, mokřady, rákosiny, rašelinné louky, vzácněji v olšinách. Vyžaduje vysokou hladinu spodní vody až pravidelné přeplavování. Roste na půdách kyselých, na živiny chudých substrátech. Fytocenologicky je často součástí vegetace sv. Molinion či Caricion fuscae.

Vytrvalý hemikryptofyt s optimem růstu v červnu až červenci.

Ochrana a ohrožení: Pupečník obecný je dnes vzácnějším druhem řazeným jak mezi zvláště chráněné druhy ČR, tak i do Červeného a černého seznamu mezi ohrožené, resp. zranitelné druhy (VU). V dnešní době jsou vzácné i jeho přirozené biotopy, což je i přičinou mizení druhu samotného.

Poznámka: Na světě roste zhruba 80 druhů pupečníků, přičemž z Evropy jsou známy pouze dva. Přesto si pupečníky získaly oblibu u akvaristů jako okrasné a nenáročné rostliny.

Literatura:

Slavík B. (1997): Hydrocotyle L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 268–269.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!