Hydrachna geographica O.F. Müller, 1776 – vodule zeměpisná

Čeleď: Hydrachnidae – vodulovití

Status: běžný druh

Popis: Velký roztoč (naše největší vodule), délka těla 7–8 mm. Tělo je kulovité, hlavohruď a zadeček nasedají na sebe. Zbarvení těla je červené až oranžové s variabilní tmavou kresbou, která připomíná mapy (odtud české i vědecké jméno „zeměpisná“). Nohy jsou poměrně dlouhé, tmavé s dlouhými brvy, které využívá k plavání.

Možná záměna: Od ostatních našich vodulí (v ČR okolo 350 druhů) se liší nápadně velkou velikostí a zbarvením.

Rozšíření: Holearktický druh, široce rozšířený v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky.

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území. Naše největší vodule.

Biologie a ekologie: Vodule zeměpisná obývá různé typy stojatých a pomalu tekoucích vod. Nejčastěji v mělkých osluněných vodními rostlinami zarostlých tůních, ale také v rybnících, slepých ramenech, kalužích a ve vodních příkopech. Nymfy i dospělci jsou draví a živí se drobnými vodními bezobratlými. Larvy sají přichycené na larvách vodního hmyzu, např. vážek. Velmi hbitě plavou ve vodním sloupci, občas odpočívají na vodní vegetaci nebo v sedimentu. Vajíčka jsou kladena v řetízcích a rosolovitém obalu na vodní rostliny a ponořené předměty. S dospělci se setkáme zejména v jarních a letních měsících.

Literatura:

Bartsch, I., et al., (2006): Susswasserfauna von Mitteleuropa, Bd. 7/2-1 Chelicerata: Aranae, Acari I. Springer Vlg. GmbH, 377 p.

Láska, F., (1971): Nadkohorta vodule - Hydrachnellae. In: Daniel, M. and Černý, V. (eds.), Klíč k určování zvířeny České socialistické republiky IV. ČSAV (Praha): 431-493.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!