Hippuris vulgaris L. – prustka obecná

Syn.: Limnopeuce vulgaris (L.) Vaill. Ex Greene; Isnardia palustris Lucé sensu auct.; Caullinia hippuroides Raf.; Hippuris eschscholtxii Cham. ex Ledeb.; H. fluviatilis Lilj. ex Hising.; H. palustris Gorter; H. polyphylla Raf.; H. spiralis D. Yu

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: EN, §K, ČK

Popis: Submerzní nebo emerzní, lysé byliny s dlouze plazivými, větvenými, válcovitými, kořenujícími oddenky. Lodyhy nevětvené, přímé, do 80 cm dlouhé; ponořené rostoucí lodyhy až 190 cm dlouhé, tenčí. Listy v četných, hustých přeslenech, jednoduché, čárkovitě kopinaté, celokrajné, s tuhou špičkou. Květy pouze na vynořených lodyhách, drobné, úžlabní, bezobalné, jednopohlavné nebo oboupohlavné; kalich redukovaný na kožovitý lem na horním okraji češule. Plodem jsou hladké nažky.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh. Z vodních rostlin se podobnou stavbou lodyh s listy v přeslenech vyznačuje ještě rod stolístek (Myriophyllum), jehož zástupci mají v přeslenech dělené listy v počtu 3–6, zároveň kvetou vrcholovým klasem.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým cirkumpolárním areálem zahrnujícím temperátní až subarktický pás severní polokoule. Prustka obecná patří mezi zhruba 25 druhů s areálem s bipolární disjunkcí, které kromě severní polokoule rostou rovněž na polokouli jižní. Prustka se také vyskytuje v argentinské a chilské oblasti Patagonie na jih po Ohňovou zemí a roste na některých subantarktických ostrovech.

V Česku se vyskytuje roztroušeně až velmi vzácně v nížinách a pahorkatinách termofytika. Násobně více (i historických) lokalit se nachází v Čechách, zejména ve sz., střední a východní části; z Moravy je druh znám z jižní, střední a sv. části území. Mimo tyto oblasti je prustka ojediněle zaznamenávána i v jiných částech našeho území. Lokality nepřesahují 600 m n. m.

Ekologie: Druh vázaný na stojaté eutrofní, méně často mezotrofní vody a mokřady, břehy rybníků, periodicky vysýchavé terénní sníženiny, či mělké luční tůně. Zřídka roste v pomalu tekoucích vodách. S oblibou vytváří bujné, monodominantní porosty, často je iniciálním druhem na nových vodních plochách. Naopak rychle mizí v tůních s konkurencí jiných vodních rostlin. Porosty prustky jsou klasifikovány do vegetace mohutných bažinných bylin sv. Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae, ve které vytváří dominantní asociaci.

Hydrofyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

Ochrana a ohrožení: Prustka obecná je řazena mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy. V Červeném seznamu patří mezi druhy ohrožené (EN). Její výskyt na našem území má dlouhodobě negativní trend, jenž odráží rozsáhlé odvodňování biotopů, meliorace a přeměnu mokřadů na zemědělskou půdu, a také zvýšenou trofii prostředí v průběhu 20. století. Zároveň je oblíbenou a snadno pěstovatelnou rostlinou v zahradních jezírkách. Nelze vyloučit, že řada lokalit vznikla přímou výsadbou rostlin neznámého původu.

Poznámka: Český název rostliny – prustka – je pravděpodobně odvozen z polštiny, kde je rostlina označována jako przęstka. Slovo má v sobě staroslovanský základ prędą, odkazující na listy postavené v přeslenu, podobně jako mají přesličky.

Literatura:

Husák Š. (1997): Hippuris L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 139–140.

Villaverde T., Escudero M., et al. (2017): Bipolar distributions in vascular plants: A review. – American Journal of Botany, 104 (11): DOI: 10.3732/ajb.1700159

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!