Hierochloë repens (Host) P. Beauv. – tomkovice plazivá

Syn.: Hierochloe odorata subsp. pannonica Chrtek et Jirásek; H. vinealis Schur; H. stepporum P. A. Smirn.; H. orientalis Fr. & Heuff.; Holcus repens Host; Anthoxanthum repens (Host) Veldkamp

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: CR; §K

Popis: Netrsnatá tráva s dlouze plazivými, silnými oddenky. Stébla na bázi uzavřená do četných šedavých pochev, dlouhá 45–90 cm; listy se širokou čepelí, modrošedě ojíněnou; jazýček krátký, dlouhý jen 0,5–1,5 mm. Lata nápadná, v obrysu vejčitá, složená nejčastěji ze 120–160 klásků nahloučených ve svazečcích; pluchy samčích klásků hustě brvité, osiny do 0,5 mm dlouhé; plucha oboupohlavných klásků přitiskle chlupatá.

Možná záměna: Druh spadá do polyploidního komplexu tomkovice vonné (Hierochloë odorata agg.), který je náročný na určování především kvůli minuciózním morfologickým rozdílům mezi taxony. Ovšem tomkovice plazivá se výrazněji odlišuje díky robustnímu vzrůstu, bohatým latám a šedavým širokým čepelím, podstatná je rovněž její vazba na panonskou oblast.

Rozšíření: Tato tomkovice má euroasijský areál s kontinentální tendencí, který se rozprostírá od střední Evropy po jihozápadní část Asie. V Evropě se na sz. okraji přirozeného areálu nacházejí jihomoravské populace, dále druh pokračuje přes Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko a Ukrajinu dále na východ. Jako nepůvodní druh je znám z Kujavsko-pomořského vojvodství v Polsku.

V České republice se vyskytuje pouze na jižní Moravě, omezeně v prostoru mezi městy Veselí nad Moravou a Hodonín a dále jižně města Lanžhot. V minulosti rostla v okolí Dolní Věstonic – lokality zanikly výstavbou v. d. Nové Mlýny.

Ekologie: Tomkovice plazivá roste na písčinách, na otevřených plochách nebo ve světlých borech a podél křovin. Porůstá písčité svahy nebo se vyskytuje podél komunikací.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Tomkovice plazivá je zvláště chráněným, kriticky ohroženým druhem české květeny. Stejný status ohrožení nese i v Červeném seznamu. Status je dán fytogeograficky vázaným areálem s nízkým počtem lokalit. Lokality nejsou po většinou územně chráněny, potenciálním ohrožením je především jejich přímá destrukce.

Literatura:

Gesinski K. & Ratyńska H. (2011): Phytocoenotic description of habitats occupied by Hierochloë repens (Host) Simonkai: a new species for the flora of Bydgoszcz. – Plant Diversity and Evolution, 129 (1): 59–70.

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J., Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia, 88: 229–322.

Wallnöfer B. (2006): Die Hierochloë odorata-Verwandtschaft in Österreich und im nordöstlichen Italien. – Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien. Serie B für Botanik und Zoologie, 108: 249–263.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!