Harmonia axyridis - slunéčko

3. 1. 2009 vytvořil Filip Trnka

Harmonia axyridis (Pallas, 1773) - slunéčko

Syn.: Coccinella bisex-notata Herbst 1793; Coccinella conspicua Faldermann 1835; Coccinella aulica Faldermann 1835; Harmonia spectabilis Falderman 1835; Coccinella succinea Hop 1845; Anatis circe Mulsant 1850; Ptychanatis yedoensis Takizawa 1917

Čeleď: Coccinellidae - slunéčkovití

Status: invazní druh

 

Popis: Velikost 6-9 mm, zbarvení je velice variabilní a bylo popsáno několik barevných forem. Zbarvení je od světlě oranžovo-načervenalého s devatanácti tečkami (Harmonia axyridis var. succinea) až po formy, které tečky nemají nebo se tečky dokonce slévají ve větší skvrny. Jak budou tečky uspořádány je dáno teplotou, při které se slunéčko líhne, pokud je teplota nízká, tečky se sebe dotýkají nebo tvoří skvrny. Při vysoké teplotě tečky mizí nebo jsou málo patrné. Vzácněji se vyskytuje černá forma, která má tečky červené (Harmonia axyridis var. axyridis) nebo má dvě červené skvrny (Harmonia axyridis var. conspicua) či čtyři červené skvrny (Harmonia axyridis var. spectabilis), existují i další formy. Samečci mají horní pysk bílý a samičky černý, larvy jsou také snadno odlišitelné od ostatních slunéček. Larva je černá s oranžovými trny po bocích zadečkových článků. Trny jsou i na vrchu těla, ale jsou převážně černé, jenom malá část bývá světle oranžová.

 

Možná záměna: Z našich druhů slunéček je tomuto druhu velmi podobné slunéčko velké (Anatis ocellata). Velikostně jsou skoro stejné, Anatis ocellata může být ale ještě vetší, snadno se pozná při pohledu na tečky na krovkách. Anatis ocellata má tečky ohraničené světlým lemem, což u Harmonia axyridis zpravidla nenajdeme. Dalším velmi podobným a ve zbarvení variabilním je slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata), ale ty rozeznáme již podle velikosti, Adalia bipunctata dorůstá velikosti 3,5-5,5 mm.

 

Rozšíření: Původní domovinou Harmonie je východní Asie, od pohoří Altaj (jižní Sibiř, Čína) směrem na východ přes Koreu až po Japonsko, ale díky své vysoké schopnosti likvidovat škůdce, se začala vypouštět na polích v mnoha zemích na celém světě. Byla vysazována v 80. letech 20. století na polích severní Ameriky, odkud se rozšířila téměř po celých Spojených státech a do jižní Kanady. Počátkem 21. století byla vysazována v Evropě, zpočátku v zemích Beneluxu a v Německu, dnes ji najdeme téměř všude. V roce 2004 se s lodní dopravou dostala do Velké Británie a během tří let jí skoro celou obsadila.

 

V ČR byla poprvé nalezena v roce 2006 a další rok již byla hlášena téměř ze všech krajů republiky, v současné době  se šíří směrem na východ. Díky mírné zimě se dokonce masově vyskytla na některých místech ČR.

 

Biologie a ekologie: S dospělci, kteří žijí 30-90 dní (v závislosti na teplotě) se setkáme již brzy z jara, ale jsou také popsáni jedinci, kteří se dožívaly i úctyhodného věku 3 let. V Asii má pouze dvě generace, mimo původní areál dokonce více než pět generací za rok. Velmi dobře se množí, jediná samička klade až 2000 vajíček,  ze kterých se líhnou drobné larvy, které prochází čtyřmi instary (úmrtnost mezi prvním a čtvrtým instarem je obrovská, 95-97%). Díky nadprůměrné schopnosti likvidovat mšice a jiné škodící bezobratlé se Harmonia axyridis stala výbornou zbraní proti škůdcům na polích. Bohužel se, ale začala z polí postupně lavinově šířit a vytlačuje původní druhy slunéček, hlavně díky tomu, že je žravější a rychleji se množí. Mimo to se rozmnožuje brzy od jara až do podzimu, zatímco naše druhy slunéček dávno zimují. Živí se dokonce i vajíčky motýlů a ráda spořádá i vajíčka zlatooček a jiných slunéček. Pokud není dostatek potravy poškozují ovoce, na kterém sají šťávu. Dospělci přezimují pod kůrou stromů, ale v častěji v budovách, zimují ve skupinách desítek jedinců.