Hackelia deflexa (Wahlenb.) Opiz - lopuštík skloněný

Syn: Lappula deflexa (Wahlenb.) Garke; Myosotis deflexa Wahlenb.; Echinospermum deflexum (Wahlenb.) Lehm.

Čeleď: Boraginaceae - brutnákovité

Status: C1

Popis: Jednoleté nebo ozimé byliny, s přímou nebo vystoupavou lodyhou, vysokou až 70cm, mělce dlouze odstále chlupatou. Listy čárkovitě nebo podlouhle obkopinaté, dolní za květu zasychající. Květenství s kopinatými listeny, kratšími než plody, které se později nápadně prodlužují. Koruna květů nálevkovitá, modře zbarvená, s krátkou trubkou. Plodem je jemně zrnitá tvrdka s kotvičkovitými chlupy, které na bázi vytváří lem.

Možná záměna: Rod Hackelia byl dříve řazen mezi rod Lappula (strošek), s jehož zástupci si je lopuštík habituelně velmi podobný. Na první pohled může připomínat přerostlou pomněnku (Myosotis). Avšak zástupci těchto rodů se výrazně liší ekologicky. Proto by v úvahu přicházela záměna snad jen se stroškem pomněnkovým (Lappula squarrosa), který osidluje podobná stanoviště.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým, cirkumpolárním, disjunktivním areálem. Souvislejší rozšíření v Evropě (hory střední a JZ Evropy), dále ve Skandinávii a Evropě východní odkud již výrazně ostrůvkovitě pokračuje přes Sibiř až na Dálný východ a do Severní Ameriky.

V České republice nachází těžiště svého rozšíření v českém a moravském mezofytiku, v suprakolinním stupni, vzácněji v termofytiku. Do oreofytika proniká pouze v Hrubém Jeseníku. Na Moravě se s tímto druhem relativně častěji setkáme např. v Moravském krasu, v Čechách v Milešovském středohoří.

Ekologie: Druh preferující zastíněné okraje sutí, vlhké stinné skály, skalní převisy,  převážně v listnatých lesích. Je poměrně tolerantní na obsah dusíkatých látek v půdě, snáší i mírně ruderalizovaná místa, většinou na bazických podkladech. Na extrémnějších stanovištích (příliš osluněných nebo naopak zastíněných) často vytváří odlišnější ekomorfózy.

Terofyt až hemikryptofyt, s fenologickým optimem růstu a kvetení od května do srpna.

Ochrana a ohrožení: Lopuštík skloněný není zákonem chráněný, avšak v Červeném a černém seznamu je řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Výskyt je poměrně vzácný a jak tomu u terofytů bývá, dochází ke značným fluktuačním výkyvům v počtu jedinců na lokalitách. Semenná banka těchto druhů však představuje dobrý základ pro stabilní udržení vitálních populací.

Literatura:

Kubát K. (2000): Hackelia Opiz – lopuštík. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 238–239, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!