Gratiola officinalis - konitrud lékařský

18. 6. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Gratiola officinalis L.  konitrud lékařský

Čeleď: Plantaginaceae  jitrocelovité

Status: EN, §S

 

Popis: Rostlina s vystoupavou, oblou, lysou, téměř čtyřhrannou lodyhou, vysoká 2540 cm. Listy přisedlé, poloobjímavé, kopinaté, na okrajích čepele jemně pilovité. Spodní lodyžní listy brzy zasychající. Květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů (pod kalichem 2 úzké listence). Kalich hluboce členěný v 5 nestejně dlouhých cípů. Koruna široce trubkovitá, tlamatá, dvoupyská, zbarvená bělavě, někdy s nádechem červené.Květní trubka naběhlá do žluta až hnědožluta, často tmavěji žilkovaná. Plodem jsou kulovité tobolky, protažené do tvaru kapky.

 

Rozšíření: Druh s téměř výhradně evropským areálem, zahrnujícím především oblast západní Evropy, na sever po země Beneluxu a pobaltské státy. Dále proniká do střední Evropy, na Balkánský poloostrov, na východ po povodí řeky Volhy. V Asii je areál disjunktivní, rozdělený na několik rozsáhlejších oblastí jako je Kavkaz, Malá Asie a západní Sibiř po pohoří Altaj.

 

V České republice byl výskyt soustředěn především do oblastí velkých řek jako dolní část Vltavy, Labe, při řece Moravě, Svratce a Dyji. Dále byl výskyt doložen z Podkrušnohoří a izolovaně ze západních Čech, Slezska a Tišnova. Sporadicky udáván též z jižních Čech. Druh je vázaný na planární a kolinní polohy.

 

Ekologie: Konitrud lékařský je druhem bažinatých, mokřadních stanovišť podél rybníků, říčních ramen. Roste též na zamokřených loukách, v lomech a pískovnách. Preferuje písčité až hlinité substráty, s dostatkem vody, často až zbahnělé. Druh víceméně světlomilný, udávaný z vegetace kontinentálních luk sv. Cnidion venosi, aj.

 

Hemikryptofyt s optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Konitrud lékařský je řazen mezi zvláště chráněné taxony ČR v kategorii silně ohrožené druhy. V Červeném seznamu je veden mezi ohroženými druhy (EN). Z poměrně vysokého množství historických lokalit již ustoupil a patří mezi ty mokřadní druhy, u kterých byly jejich přirozená stanoviště často odvodňována, vysoušena a přetvářena na zemedělskou půdu. V současnosti se s tímto vzácným druhem setkáváme především v úvalových oblastech jižní Moravy.

 

Význam druhu a etymologie názvu: Název rodu Gratiola je odvozen z latinského slova gratia, které znamená milost či laskavost. Ovšem název český je zřejmě mnohem komplikovanější, protože nevznikl doslovným překladem, ale pravděpodobně spojením slov kůň a trudný (tedy smutný). Což může souviset i se značnými toxickými účinky tohoto druhu, který se v malých dávkách používal v lidovém léčitelství, ale ve větším množství způsobuje smrtelné otravy především hospodářských zvířat, která tuto bylinu požírala při pastvě. V lidovém moravském nářečí se setkáme s označením koňskí ščáv.

 

    

 

Literatura:

 

Slavík B. (2000): Gratiola L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 314–316.