Gibbaranea bituberculata - křižák dvouhrbý

30. 5. 2020 vytvořil Ondřej Machač

Gibbaranea bituberculata (Walckenaer, 1802) – křižák dvouhrbý

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Staus: NT

 

Popis: Délka těla 6–10 mm (hlavohruď 3–4,5 mm). Hlavohruď je tmavohnědá až hnědošedá se světlejšími chloupky, oční hrbolek je mírně vystouplý. Zadeček má v přední části dva nápadné zašpičatělé hrboly, které směřují do stran. Zbarvení zadečku je tmavě hnědé, se světlejší částí pod hrboly a s tmavší laločnatou kresbou. Pod hrboly bývá obvykle světlá linka. Samci jsou tmavší než samice. Nohy jsou hnědé s tmavším kroužkováním.

 

Možná záměna: Záměna je možná zejména s podobným křižákem Ullrichovým (G. ullrichi). Ten má však špičaté hrboly na zadečku namířeny kolmo vzhůru. Křižák Ullrichův je historicky udáván z jihu Moravy, avšak bez bližších informací a dokladu. Jeho výskyt v ČR je tedy nepotvrzený a dosud nebyl u nás prokazatelně nalezen.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v Evropě, v severní Africe a mírném pásu Asie.

 

V ČR pouze v teplých oblastech, zejména na jihu Moravy, středních Čechách a v Polabí. Lokálně však bývá hojný.

 

Biologie a ekologie: Křižák dvouhrbý obývá osluněné biotopy, jako jsou stepi, lesostepi, vřesoviště, suché stráně a okraje lesů (zejména doubrav), lesní paseky, okraje cest a úhory. Žije mezi bylinnou vegetací a na nižších keřích, kde si staví menší kolovité sítě, většinou blízko země. Přes den sedí ve středu sítě nebo v okolí, se sítí je spojen signálním vláknem. Bělavý plochý kokon připřede samice v blízkosti sítě obvykle na spodní stranu listu. S dospělci se setkáme zejména od konce dubna do července, přezimují mladí jedinci, kteří dospívají na jaře.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.