Gastrodes abietum Bergroth, 1914 – pozemka šišková

Čeleď: Rhyparochromidae – pozemkovití

Status: běžný druh

Popis: Tělo je dlouhé 6–7,5 mm, výrazně zploštělé. Drobná černá hlava spočívá na velkém lichoběžníkovém, silně dozadu se rozšiřujícím štítu. Za štítem je trojúhelníkový štítek. Štít i štítek jsou silně lesklé, černé; zadní část štítu a jeho boční okraje jsou světle hnědé. Polokrovky a membrána jsou světle hnědé, nohy a tykadla jsou hnědé. Stehna předních nohou jsou nápadně ztluštělá a jsou na nich drobné dopředu obrácené trny.

Možná záměna: Podobná je ploštička plochá (Gastrodes grossipes), která je taktéž hojná a žije na borovicích a modřínech. Ploštička plochá postrádá světlé boční okraje štítu, které jsou typické pro ploštišku šiškovou. Ploštička plochá je také celkově tmavší, přední část štítu je rovnoměrně tečkovaná a spíše matná (u ploštičky šiškové lesklá) a první článek jejích tykadel je delší.

Rozšíření: Ploštička šišková je chladnomilný druh. Vyskytuje zejména ve střední, východní a v severní Evropě. V západní Evropě je vzácnější (s výjimkou Alp, kde je velmi hojná). V jižní Evropě je známa jen z některých pohoří. Na sever zasahuje přibližně po polární kruh, na východ její rozšíření sahá na Sibiř.

V ČR hojný druh ve středních a vyšších polohách, včetně vysokých hor. V nížinách se vyskytuje jen roztroušeně.

Biologie a ekologie: Pozemka šišková žije na smrcích a borovicích, někdy je nalézána i jiných jehličnanech. Obývá lesy, rašeliniště, údolí řek a potoků apod., kde žije převážně v korunách živných stromů. Živí se sáním semen v šiškách. V šiškách jsou jedinci ukryti mezi šiškovými šupinami. Nymfy sajou kromě semen i jehličí. Nymfy i dospělci opouští bezpečí šišky zpravidla jen v noci, kdy mohou podnikat přesuny mezi šiškami anebo sání na mladém jehličí. Nalézt je lze i pod kůrou nebo v úkrytech na zemi, kam se uchylují např. po opuštění šišky spadlé ze stromu na zem. Vývoj je acyklický, bez diapauzy – přezimují dospělci i nymfy všech instarů a mohou být aktivní i v zimě. Pozemka šišková je velmi odolná mrazu a při oteplení nad nulu obnovuje svou aktivitu. Samice kladou vajíčka do zralých šišek.

Literatura:

Javorek V. (1978): Kapesní atlas ploštic a křísů. Státní pedagogické nakladatelství Praha.

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Stehlík J.L., Vavřínová I. (1997): Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Lygaeidae II). Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Brno) 82: 57–108

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!