Galleria mellonella - zavíječ voskový

21. 3. 2024 vytvořil Adam Bednařík

Galleria mellonella (Linnaeus, 1758) – zavíječ voskový

Čeleď: Pyralidae – zavíječovití 

Status: běžný druh

 

Popis: Středně velký motýl s velikostí těla 8–16 mm a rozpětím křídel až 20–38 mm. Zbarvení těla a křídel je šedavě rezavé. Housenky jsou žlutavé až špinavě šedivé a dosahují délky až 30 mm.

 

Možná záměna: Dalším druhem zavíječe, jehož housenky se živí voskem a vyvíjí se ve včelích úlech, je zavíječ malý (Achroia grisella). Zavíječ malý je s rozpětím křídel 16–24 mm výrazně menší než zavíječ voskový a také méně častý.

 

Rozšíření: Kosmopolitní druh, který je v Evropě široce rozšířený. Severní hranice areálu se nachází v jižní Skandinávii.

 

V ČR běžný po celém území ve včelích úlech.

 

Biologie a ekologie: Vzhledem k potravní vazbě housenek se zavíječ voskový vyskytuje ve včelích úlech nebo na voskovém díle včel v přirozených dutinách. Housenky se živí především voskem, ale společně s ním požírají také pyl a svlečky včelích larev. Pro kuklení si housenky vytváří kokon z hustého přediva. Kukla dosahuje velikosti 14–16 mm. Dospělci mají nedokonale vyvinuté ústní ústrojí, a tudíž nepřijímají potravu a žijí jen krátce. Pravděpodobně vytváří více generací v jednom roce. Housenky se vyskytují celoročně. S dospělci se setkáme převážně v období od dubna do září.

 

Význam: Zavíječ voskový je považován za škůdce v chovu včel z důvodu destrukce voskových plástů. Likviduje však převážně voskové plásty neobsazené včelami. Škodí tedy především v chovech včel při uskladnění plástů. V přirozených podmínkách se živí na vosku v dutinách opuštěných včelami. Pro zdravé včelstvo není hrozbou.

Housenky zavíječe voskového se také osvědčily jako vhodný modelový organismus pro řadu výzkumných aktivit. Bylo také zjištěno, že housenky jsou schopné efektivně rozkládat polyetylen díky trávícím enzymům původně sloužícím k trávení vosku a mají proto velký potenciál v biodegradaci plastového odpadu.

 

 

 

 

Literatura:

 

Bombelli P, Howe CJ, Bertocchini F (2017): Polyethylene bio-degradation by caterpillars of the wax moth Galleria mellonella. Curr Biol. 7(8): R292-R293. doi: 10.1016/j.cub.2017.02.060.

 

Rytina L (ed.) (2016): Včelařství – svazek I. Pracovní společnost nástavkových včelařů, z.s., Praha, 180 pp.

 

Šumpich J, Liška J, Laštůvka Z & Laštůvka A (2022): Drobní motýli II. - Motýli a housenky střední Evropy VI. Academia, Praha, 812 pp.