Gagea pusilla - křivatec nizoučký

11. 12. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Gagea pusilla (F.W. Schmidt) Sweet - křivatec nizoučký

Syn.: Gagea cluisiana Schultes et Schultes fil.; Ornithogalum pusillum F.W. Schmidt; O. clusii Tausch

Čeleď: Liliaceae - liliovité

Status: C2

 

Popis: Nízká (5-10 cm), lysá bylina. Cibule jediná, vejcovitá, vzácně ve společném obalu druhá cibulka, která nevytváří přízemní list. Přízemní list jediný, čárkovitý, znenáhla zašpičatělý, dlouhý 6-20 cm, přesahující květenství, obvykle jednožilný,. Lodyžní listy (1)-2, vstřícné, lysé nebo olysalé. Květenství 2-8-(15)květý zdánlivý okolík; květní stopky lysé. Okvětní lístky hvězdovitě rozestálé, na vrcholu tupé, lysé, bez papil, na vnitřní straně žluté, na vnější straně žlutozelené. Plodem jsou protáhle obvejcovité 3boké tobolky.

 

Možná záměna: Habituelně nejpodobnějším druhem křivatci nizoučkému je křivatec žlutý(Gagea lutea), který je celkově robustnější a přízemní list je zakončen výraznou kápovitou špičkou.

 

Rozšíření: Druh s centrem areálu v JV Evropě, s areálem ponticko-východomediteránního charakteru. Z JV Evropy zasahuje na jih do Malé Asie, na východ přes Ukrajinu do Ruska. V Evropě střední resp. v České republice dosahuje areál absolutní severozápadní hranice, hranice západní se nachází při pobřeží Jadranského moře u města Terst.

 

V České republice se vyskytuje pouze na jižní Moravě v oblasti termofytika. Stále ještě hojněji je udáván z Pavlovských kopců, z oblasti mezi Znojmem a Moravským Krumlovem a také v okolí Brna. Znám je rovněž z Hustopečska a Hodonínska. Je vázán na kolinní polohy.

 

Ekologie: Druh rostoucí na otevřených xerotermních stanovištích jako jsou výslunné skalky, nezapojené porosty stepního charakteru, okraje křovinaté vegetace a rovněž roste v akátinách, které jsou v brzkém jaru neolistěné. Preferuje suché, na živiny bohaté substráty s bazickou reakcí především vápence.

 

Geofyt kvetoucí v brzkých jarních měsících tedy v březnu až dubnu.

 

Ochrana a ohrožení: Křivatec nizoučký není veden mezi zvláště chráněnými druhy ČR. V Červeném a černém seznamu patří do kategorie silně ohrožených taxonů. Paradoxně tyto vzácné jarní geofyty (především křivatce nebo některé druhy česneků) osidlují i ochranářsky kontroverzní typy biotopů jako jsou akátiny, které jsou obvykle považovány za nežádoucí. Řada lokalit tohoto druhu je chráněna i územně, a tak největší škody působí spíše přímé zásahy na lokalitách v podobě razantního zásahu do půdního substrátu jako je klučení pařezů nebo přímé vyrýpávání cibulek nenechavými zahrádkáři.