Fragaria viridis - jahodník trávnice

18. 10. 2025 vytvořil Václav Dvořák

Fragaria viridis Weston – jahodník trávnice

Syn.: Potentilla viridis (Weston) Prantl

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Status: běžný druh

 

Popis: Bylina s krátkým, válcovitým oddenkem a četnými tenkými kořeny. Lodyha přímá, do 15 cm vysoká, bezlistá, obvykle kratší než řapíkaté listy. Listy v přízemní růžici, trojčetné, dlouze řapíkaté; z paždí listů vyrůstají velmi krátké výhonky; lístky listů pilovitě zubaté, trávově zelené, hustě chlupaté; zuby protažené chomáčkem chlupů, na koncích červenavé. Květy v chudém vrcholíku; kališní lístky svrchu hustě přitiskle chlupaté, k jahodě přitisklé; korunní lístky okrouhle vejčité, překrývající se, bílé. Souplodí hruškovité, tmavočervené, aromatické, špatně oddělitelné od kalicha. Nažky hladké, lesklé, hluboce ponořené, zobánkaté.

 

Možná záměna: Náš nejdrobnější zástupce rodu jahodník (Fragaria), který se vyznačuje malým vzrůstem, lodyhami kratšími nebo jen o málo převyšujícími přízemní řapíkaté listy. Ostatní zástupci mají kališní lístky odstálé od jahody a korunní lístky květů se maximálně jen lehce dotýkají.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem, který zahrnuje celý evropský kontinent vyjma nejsevernějších oblastí a dále na východ pokračuje až po severní Mongolsko.

 

V Česku se vyskytuje zejména v nižších polohách termofytika a v přilehlých středních polohách mezofytika. Jen výjimečně stoupá výše, v oreofytiku se objevuje ojediněle na Českomoravské vysočině.

 

Ekologie: Druh otevřených a osluněných stanovišť jako jsou travnaté stráně, suché louky, pastviny, kamenité stepi, či suché okraje lesů. Preferuje podklady neutrální až bazické, půdy suché, často na spraších. Je součástí řady vegetační typů, jako jsou nízké stepní křoviny sv. Prunion fruticosae nebo širokolisté suché trávníky sv. Bromion erecti.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

 

Literatura:

 

Křísa B. (1995): Fragaria L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 278–283.