Formica pratensis Retzius, 1783 – mravenec trávní

Čeleď: Formicidae – mravencovití

Status: O

Popis: Délka těla u dělnic 4–9 mm, u samců a královny 9–11 mm. Hlava s hnědočervenými kusadly a tmavou horní částí. Hruď červenohnědá s ohraničenou tmavou skvrnou. Zadeček je hnědočerný stejně jako nohy. Zbarvení samců a královny je tmavší než u dělnic.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími druhy rodu Formica, zvláště s mravencem lesním (F. rufa) a mravencem množivým (F. polyctena). Od nich se odlišuje dobře patrnou a ohraničenou tmavou skvrnou na hrudi a hustějším ochlupením. Na rozdíl od těchto druhů mravenců se vyskytuje zejména na nelesních biotopech.

Rozšíření: Palearktický druh – zejména střední Evropa, jih Skandinávie a Sibiř.

V ČR poměrně hojný druh po celém území, od nížin do pahorkatin.

Biologie a ekologie: Tento mravenec se vyskytuje zejména na různých nelesních travnatých biotopech, jako jsou louky, stepi, lesostepi, okraje lesů a vzácněji i ve světlých lesích. Vyskytuje se také v kulturní krajině, v lomech nebo pískovnách. Hnízdo tohoto mravence má tvar nízké ploché kupy, je postaveno ze stébel trav, hlíny a jiného rostlinného materiálu a je často obklopeno vegetací. Hnízdní kupa pokračuje v podzemí nehlubokým systémem chodeb. Na suchých stanovištích jsou kupy velmi ploché nebo nejsou vybudovány. Kolonie jsou s jednou nebo i více královnami. Rojení probíhá od konce dubna do července. Oplodněné královny zakládají hnízda formou dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročích mravenců podrodu Serviformica, kteří pomáhají královně s výchovou prvních dělnic, teprve poté královna s dělnicemi opouští hnízdo a zakládá vlastní hnízdní kolonii. Mravenec travní se stejně jako ostatní druhy rodu Formica živí zejména ostatním hmyzem a jeho larvami, nejčastěji housenkami motýlů.

Ohrožení a ochrana: Přestože je tento mravenec stejně jako celý rod zařazen mezi zvláště chráněné druhy (jako druh ohrožený), patří mezi naše nejhojnější zástupce tohoto rodu a je rozšířen po celém území.

Literatura:

Bezděčka P. & Bezděčková K. (2011): Mravenci ve sbírkách českých, moravských a slezkých muzeí. Muzeum Vysočiny Jihlava.

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví. Academia Praha.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.  

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!