Formica polyctena Förster, 1850 – mravenec množivý

Čeleď: Formicidae – mravencovití

Status: O

Popis: Délka těla je u dělnic 6–9 mm, u královny 8–10 mm. Hlava je tmavohnědá s červenohnědými lícemi a přední částí. Tykadla jsou tmavě hnědá. Hruď je červenohnědá, někdy s nevýraznou tmavší skvrnou v přední části. Zadeček je tmavě hnědý až černý. Královna a samci jsou tmavší než dělnice. Celé tělo je pokryto velmi krátkými chloupky, které vytvářejí matný vzhled, hlava a hruď je téměř lysá. Nohy jsou hnědé.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími mravenci rodu Formica (v ČR 18 druhů). Zvláště podobný a stejně hojný je mravenec lesní (F. rufa). Ten má na hlavě a hrudi delší chloupky, kdežto mravenec množivý je má téměř lysé. K spolehlivému určení je však potřeba porovnání více jedinců z jednoho hnízda. Jsou známy i případy kříženců mezi těmito dvěma druhy.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy, ve Skandinávii, na Sibiři a ve Střední Asii.

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do hor. Patří mezi naše nejhojnější mravence.

Biologie a ekologie: Mravenec množivý obývá zejména různé jehličnaté a smíšené lesy, jejich okraje, lesní světliny, paseky a okraje lesních cest. Staví si velké kupovité hnízdo, často ve starém pařezu z jehličí a jiného sypkého materiálu, nejčastěji na osluněném místě na kraji lesa, ale někdy tento druh zakládá hnízda i na tmavších místech v hustších lesích. Hnízdo může mít v průměru i několik metrů a na výšku více než metr. Větší část hnízda je v podzemí. Nadzemní kupa je výborný termoizolátor a umožňuje mravencům přečkat chladné i teplé počasí, tak že se mravenci podle potřeby pohybují v různých patrech mraveniště. Často bývá více hnízdních kup u sebe. V kolonii může být dohromady až okolo milionu dělnic a několik stovek královen. Hnízdo zakládá většinou sama královna, která po vyrojení vyhledává hnízda mravenců Serviformica, které obsadí a použije dělnice k péči o své vajíčka. Někdy však královny zakládají společně s několika dělnicemi z mateřského hnízda hnízdo poblíž a vznikají tak propojená velká hnízda. Hromadné rojení probíhá obvykle od konce dubna do června. Vajíčka jsou kladena do komůrek a dělnice je přenášejí podle počasí, do různých pater v mraveništi, tak aby měli ideální teplotu k líhnutí. Mravenčí larvy jsou krmeny nažvýkanou kořistí a kuklí se v komůrkách ve světle hnědých „papírových“ kokonech. Jedná se o převážně dravý druh, který se živí zejména mrtvým i živým hmyzem, s oblibou ale také medovicí mšic, které často chrání a vydávají se za nimi i vysoko do korun stromů. Za potravou vyráží i několik desítek až stovek metrů v okolí hnízda. Tito mravenci plní důležitou roli v lesních ekosystémech a díky své žravosti zkonzumují mnoho hmyzu a podílí se tak významně jako predátoři v potravním koloběhu. Sami jsou pak potravou různých druhů bezobratlých i obratlovců. Jejich velká kupovitá hnízda jsou biotopem mnoha specializovaných druhů bezobratlých (brouků, pavouků, štírků apod.), kteří je využívají jako kořisti nebo jsou na nich přímo závislí (tzv. synechtři), jiní jsou mravenci trpeni a mraveniště využívají jako úkrytu (tzv. synoekenti).

Ohrožení a ochrana: Přestože se jedná o běžný a široce rozšířený druh, byli tito mravenci (rod Formica s.l.) díky svým důležitým „ekosystémovým službám“ zařazen na seznam zvláště chráněných druhů živočichů v ČR, jako druh ohrožený.

Literatura:

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví. Academia Praha.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!