Festuca drymeja - kostřava horská

15. 3. 2015 vytvořil Václav Dvořák

Festuca drymeja Mert. & W. D. J. Koch - kostřava horská

Syn.: Festuca montana M. Bieb.; Festuca grandis (Coss. & Durieu) Trab.; Festuca lasto Boiss.; Festuca lucorum Schur; Festuca boissieri Janka

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: EN, §K

 

Popis: Lysá, výběžkatá tráva s dlouhými, plazivými, podzemními výběžky. Stéblo přímé, hladké, až 110 cm vysoké, na bázi se 2–3 podélně rozpadavými bezčepelnými pochvami. Čepele listů široké, bez oušek. Jazýček blanitý. Květenstvím je rozkladitá, jednostranná, často skloněná lata; klásky vícekvěté. Pluchy bez osin.

 

Možná záměna: Lze zaměnit s kostřavou lesní (Festuca altissima), která je trsnatá a má neroztřepené, tuhé, bezčepelné pochvy.

 

Rozšíření: Druh s výraznou submediteránní tendencí, rostoucí zejména v JV Evropě, s přesahem areálu do střední Evropy, západní části Asii, resp. na Kavkaz a do severního Íránu. Uváděn rovněž ze severní Afriky.

 

V České republice vždy velmi vzácný druh, známý pouze z několika lokalit na Moravě – okolí Brna, Ždánický les a zřejmě už jen historicky z Hostýnských vrchů.

 

Ekologie: Lesní druh trávy preferující stinné listnaté lesy, zejména dubohabřiny a bučiny. Roste na humózních, hlinitých půdách.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Kostřava horská je řazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožených, v Červeném seznamu je řazena mezi druhy ohrožené (EN), což je dáno její přirozenou vzácností na našem území. Snad jen nešetrné lesní hospodaření může mít negativní vliv na populace druhu.

 

Významný fytogeografický prvek české květeny, který na našem území dosahuje absolutní severozápadní areálové hranice. 

 

 

Literatura:


Dančák M., Dvořák V. & Janošíková K. (2013): Třicet lesních trav České republiky. – Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 91 pp.