Erinaceus europaeus - ježek západní

28. 7. 2009 vytvořil Zdeněk Mačát

Erinaceus europaeus Linnaeus,  1758 - ježek západní

Řád: Insectivora - hmyzožravci, čeleď: Erinaceidea - ježkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Ježek západní je až 30 cm velký a až 1,3 kg vážící hmyzožravec, který svými rozměry patří k největším hmyzožravcům v Evropě. Typické pro něj je zbarvení zbarvení hlavy, resp. obličejové masky. Hlava je světla s tmavohnědou kresbou do tvaru písmenu V. Tato kresba tvoří ježkovi západnímu tzv. brýle, táhne se tedy od čenichu až k očím. Zbytek srsti na bocích těla je hnědá, břicho je světlé s hnědou skrvnou, která je u mladých a starých jedinců někdy špatně viditelná. Hřbet ježka západního nese 7-8 tisíc ostnů, které mají stejné barevné provedení. Jsou tvamo - bíle pruhovány a uspořádány jedním směrem.

 

Možná záměna: V České republice můžeme zaměnit ježka zapadního pouze s jedním druhem, a to s ježkem východním (Erinaceus concolor). Jejich odlišení však není nijak sloužitým úkonem. Typické zbarvení čelní masky j. západního je celkem spolehlivým znakem stejně jako zbarvení a uspořádání bodlin, které je u j. východního nepravidelné.

 

Rozšíření: Od Atlantického oceánu a Britských ostrovů až po Skandinávii, západní Rusko, západní Polsko, Čechy. Také Pyrenejský polostrov a několik ostrovů ve Středozemním moři (Sardinie, Korsika,...).

 

V České republice je jeho výskyt vázán převážně na Čechy a Slezsko. Na Moravě je jeho výskyt zatím omezen řekou Moravou, ale lze předpodkládat další šíření na východ.

 

Biologie a ekologie: Ježek západní obývá listnaté a smíšené lesy, ale není to vždy pravidlem. Běžně se s ježky můžeme setkat ve městech, parcích a zahradách. Stavbou hnízda si hlavu neláme, postačí mu úkryt v křoví, pod kamenem či padlým stromem. Hnízdo vždy vystele suchou trávou nebo listím. Zimoviště jsou trochu odlišná, jsou kvalitně lepší. Zimování v nich probíhá od září či října, většinou do dubna. U nás probíhá rozmnožování ježků jen jednou za rok. Samice vrhá od dubna do srpna 2-10 mláďat. Mladí ježci jsou slepí, ostny mají ukryty v kůži a važí jen 10-25 g. Úmrtnost v prvním roce života je však obrovská, pohybuje se okolo 60-70 % jedinců. Ideální hmotnost pro přežití první zimy se pohubuje minimalně mezi 600-700 g. Rostlinná potrava je u ježka velmi vzácná. V jídelníčku ale určitě nechybí spousta druhů hmyzu, žížaly, ale i drobní obratlovci. Během dne je ježek schopen zkontzumovat až 70 g potravy. Průměrný věk, kterého se ježek západní dožívá ve volné přírodě, se pohybuje okolo 2 až 3 let, vyjímečně až 6 let.

 

erinaceus_europaeus1 erinaceus_europaeus2 erinaceus_europaeus3