Epipactis purpurata Sm. – kruštík modronachový

Syn.: Epipactis latifolia subsp. purpurata (Sm.) K. Richt.; E. pseudopurpurata Mereďa; Helleborine purpurata (Sm.) Druce

Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité

Status: NT, §O

Popis: Tmavě zelená, modrofialově naběhlá, alogamní bylina. Lodyha na bázi lysá nebo řídce pýřitá, ve střední části roztroušeně pýřitá, modrofialová, obvykle do 60 cm vysoká. Listy obvykle v počtu 3–6, vejčité až vejčitě kopinaté, relativně krátké, tmavě zelené, celé nebo jen na spodní straně modrofialově naběhlé. Klas tvořený až 40 květy, hustý, s pýřitým vřetenem. Květy široce otevřené; vnější okvětní lístky vně zelené, modrofialově naběhlé, uvnitř bledě zelené; vnitřní okvětní lístky bledě zelenavé nebo světle růžovofialové. Epichil dolů nebo dozadu ohnutý, srdčitý, na bázi s hladkými hrbolky; vchod do hypochilu tvarem písmene U, uvnitř červenonachový. Sloupek krátký; prašník vejcovitý; blizna obdélníkovitá, plochá, šikmá k podélné ose sloupku. Rostelová žlázka funkční; klinandrium hluboké. Semeník mírně šikmo dolů směřující, protáhle vejcovitý, hladký, matně lesklý, modrofialově naběhlý.

Možná záměna: Druh je typický svým modrofialovým zbarvením a jeho určování obvykle nečiní potíže. Do fenotypové plasticity druhu spadá dříve vylišovaný kruštík nepravý (Epipactis pseudopurpurata), který byl na základě srovnávacích analýz a nízké taxonomické hodnotě znaků založené na absenci či atrofii viscidia synonymizován.

Rozšíření: Druh s evropským areálem zahrnujícím západní, střední a východní Evropu, na sever po Německo (izolovaně Dánsko), na jih po jižní Francii a severní Itálii, ojediněle na Balkánském poloostrově. Na východě areál zasahuje až po západní část Sibiře.

V České republice roste hojněji v karpatské oblasti východní Moravy (vyjma Beskyd), v Ostravské pánvi, v Hornomoravském úvalu a v Moravském podhůří Vysočiny, jinde roste roztroušeně až vzácně, místy chybí. V Čechách se vyšší koncentrace lokalit nachází na Křivoklátsku, v Českém krasu a ve Džbánu, od východního Polabí po podhůří Orlických hor, v okolí České Třebové a Litomyšle, jinde v Čechách ojediněle až vzácně. Lokality obvykle nepřekračují 500 m n. m.

Ekologie: Lesní orchidej vázaná dubohabřiny, méně často na květnaté bučiny a lužní lesy. Preferuje stanoviště stinná, se slabým nebo žádným keřovým a nezapojeným bylinným patrem. Roste na čerstvě vlhkých, humózních, na živiny bohatých půdách. Podobně jako další kruštíky má jen slabou mykorhizu.

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od července do srpna.

Ochrana a ohrožení: Kruštík modronachový je zvláště chráněný, vedený v kategorii ohrožených druhů. V Červeném seznamu patří do nižší kategorii téměř ohrožených druhů (NT), což odráží jeho místy četný výskyt. Potenciálním ohrožením je zejména nevhodné lesní hospodaření.

Literatura:

Batoušek P. (2010): Epipactis Zinn. In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 486–492.

Jakubska-Busse A. et al. (2012): Is Epipactis pseudopurpurata distinct from E. purpurata (Orchidaceae)? Evidence from morphology, anatomy, DNA and pollination biology. – Botanical Journal of the Linnean Society, 170(2): 243–256.

Najdete zde již více než 3100 druhů rostlin, hub a živočichů vyskytujících se v Česku!