Epilobium alsinifolium Vill. – vrbovka žabincolistá

Syn.: Epilobium alatum Hegetschw., Epilobium alsinifolium subsp. parviflorum Gančev, Epilobium anceps Fr., Epilobium balansae Boiss., Epilobium brandzai Floriano, Epilobium fontanum Chaix ex Hausskn., Epilobium nitidum Saut., Epilobium origanifolium Lam., Epilobium pauciflorum Dulac, Epilobium riphaeum Tausch ex Hausskn., Epilobium sandorii Barla, Epilobium schmidtii Flörke ex Hausskn., Epilobium stefanescui Floriano

Čeleď: Onagraceae – pupalkovité

Status: VU

Popis: Byliny s dlouhým oddenkem, s masitě žlutavými, podzemními výhonky pokrytými šupinovitými listy. Lodyha poléhavá i vystoupavá až přímá, jednoduchá (pouze s rozvětveným vrcholem), lysá, jen s pýřitými liniemi sbíhajícími od listů. Listy vstřícné, horní však střídavé, eliptické, celokrajné, špičaté, na bázi klínovité až zaokrouhlené, krátce řapíkaté, lysé nebo řídce pýřité, na líci lesklé. Květenství chudé, do 6 květů, před rozkvětem nicí; poupata vejcovitá, květy velké; kališní lístky načervenalé, odstále žláznaté nebo lysé. Korunní lístky vykrojené, světle nachové; blizna celistvá, úzce kyjovitá, až 3krát kratší než čnělka. Tobolky jemně, řídce odstále žláznaté, za zralosti lysé, ztlustlé, načervenalé. Semena k vrcholu náhle zúžená, na vrcholu s průsvitným, nápadným přívěskem.

Možná záměna: Patří mezi vrbovky s kyjovitou bliznou a semeníky bez přitisklých nežláznatých chlupů. Tuto kombinaci sdílí ještě další horský druh – vrbovka drchničkolistá (Epilobium anagallidifolium), která má nadzemní zelené výhonky, listy tupě zakončené a pouze krátký přívěsek na vrcholu semen.

Rozšíření: Přirozený areál druhu zahrnuje Grónsko, Island, Faerské ostrovy a kontinentální Evropu, kde roste ve Skandinávii a dále ve vysokých horách střední, jižní a jv. části kontinentu.

V České republice je výskyt omezen na nejvyšší pohraniční pohoří – Šumavu, Krušné hory, Krkonoše, Králický Sněžník a Hrubý Jeseník, kde se vyskytuje od supramontánního po subalpínský stupeň.

Ekologie: Tento druh je vázaný na horská luční prameniště, břehy horských potoků, méně často roste na vlhkých sutích a na lesních prameništích. Preferuje půdy vlhké až mokré, humózní. Je součástí vysokohorské vegetace nevápnitých pramenišť sv. Swertio perennis-Dichodontion palustris.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do srpna.

Ochrana a ohrožení: Vrbovka žabincolistá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, v Červeném seznamu je řazena mezi druhy zranitelné (VU). Tento status odráží vazbu druhu na specifické, citlivé, maloplošně omezené biotopy.

Literatura:

Feliner G. N. (1996): Notes on Epilobium (Onagraceae) from Western Mediterranean. – Annales Jardín Botánico de Madrid, 54: 255–264.

Smejkal M. (1997): Epilobium L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha, 99–132.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!