Enoplognatha latimana Hippa & Oksala, 1982 – snovačka luční

Čeleď: Theridiidae – snovačkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 4–6 mm (hlavohruď 1,5–2,5 mm). Hlavohruď je oválná, žlutohnědá s nevýraznou tenkou tmavou linkou po obvodu a tmavší linkou ve středu hlavohrudi. Zadeček je oválně vejčitý. Zbarvení zadečku je obvykle žlutobílé se světlejšími nevýraznými pruhy, vzácně také s dvěma růžovými pruhy. Nohy a makadla jsou žlutohnědé, u některých jedinců s tmavšími klouby.

Možná záměna: Záměna je možná s příbuznou a velmi podobnou snovačkou oválnou (Enoplognatha ovata). Ta má zbarvení zadečku častěji doplněné růžovými proužky nebo skvrnou a také řadou tmavých teček na bocích zadečku. Snovačka oválná je běžnější a vyskytuje se i na vlhčích biotopech a ve vyšších polohách. Oba druhy lze však spolehlivě rozlišit pouze podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířená v mírném pásu Evropy a Asie, zavlečena byla do Kanady.

V ČR poměrně hojný druh, ale vzácnější než snovačka oválná, roztroušeně v teplejších oblastech, nížinách a středních polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Snovačka luční obývá spíše sušší osluněné nelesní biotopy, jako jsou suché trávníky a louky, meze, stepi, lesostepi, vřesoviště, rozvolněné křoviny, ale také třeba v zarůstajících lomech a v sadech. Na bylinné vegetaci a nižších křovinách si staví řídké nepravidelné sítě. V letních měsících (zejména v červenci) hlídá samice, obvykle na spodní straně svinutého listu bělavý kulovitý kokon. Dospělci se vyskytují od konce května do října.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres,Praha.

Hippa H & Oksala I (1982): Definition and revision of the Enoplognatha ovata (Clerck) group (Araneae: Theridiidae). Entomologica Scandinavica 13(2): 213–222.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!