Echium vulgare L. – hadinec obecný
Syn.: Echium wierzbickii Rchb.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Status: běžný druh

Popis: Dvouleté až krátce vytrvalé, hustě štětinatě chlupaté, 30-90 cm vysoké rostliny s kůlovitým kořenem a přímou, často fialově žíhanou lodyhou. Listy přízemní růžice jsou kopinaté až obkopinaté, nápadně řapíkaté, nepříjemně draslavě chlupaté s chlupy vyrůstajícími z drobných bradavek. Lodyžní listy jsou drobnější než přízemní, kopinaté až čárkovité, přisedlé, drsně štětinaté. Květy vyrůstají v úžlabních dvojvijanech podepřených protáhle kopinatými listeny. Kalich je pěticípý, hluboce dělený v čárkovité úkrojky. Koruna je nálevkovitá, na bázi srostlá v prohnutou korunní trubku, na konci rozšířená v pět nestejně dlouhých korunních cípů, modrá, vzácněji růžová nebo bílá. Tyčinek je pět, jedna je nápadně kratší a ukrytá v koruně, čtyři jsou dlouhé a zřetelně z koruny vyčnívají. Plodem jsou trojhranné bradavičnaté tvrdky.

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelný druh naší květeny. Od výrazně vzácnějšího hadince červeného (Echium maculatum) se liší štětinatými chlupy vyrůstajícími na drobných bradavkách, modrými květy, korunní trubkou jen o málo delší než kalich a čtyřmi tyčinkami vyčnívajícími z koruny. Vzácně bývá na naše území zavlékán také hadinec jitrocelovitý (Echium plantagineum), který se liší většími fialově modrými květy a na bázi srdčitými až poloobjímavými lodyžními listy.

Rozšíření: Hojně po téměř celé Evropě, severní Africe, na východ zasahuje až po severozápadní Čínu. Původní je pravděpodobně pouze ve Středozemí a ve střední a severní Evropě se vyskytuje jako archeofyt. Zavlečen byl do Severní Ameriky, na Nový Zéland a do jižní Afriky.

V ČR se hadinec obecný vyskytuje hojně po celém území, do vyšších poloh je zavlékaný spíše vzácně.

Ekologie: Relativně suchomilný ruderální druh, který roste na náspech, v příkopech podél cest, na úhorech, haldách a výsypkách, v ruderalizovaných suchých trávnících a lesních lemech, na vysychavých písčitých až jílovitých půdách.

Hemikryptofyt kvetoucí od června do září.

Literatura:

Křísa B. (2000): Echium L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, pp. 192–194.

Zhu G. L., Riedl H. & Kamelin R. V. (1995): Boraginaceae. – In: Wu C. Y., Raven P. H. & Hong D. Y. (eds), Flora of China 16, Science Press, Beijing and Missouri Botanical Garden Press, St. Louis, pp. 329–427.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!