Drosera rotundifolia L. – rosnatka okrouhlolistá

Syn.: Drosera septentrionalis Stokes

Čeleď: Droseraceae – rosnatkovité

Status: VU, §S

Popis: Vytrvalá bylina se slabým, drátovitým kořenovým systémem, s přízemní růžicí dlouze řapíkatých listů, zakončených okrouhlou čepelí. Řapíky chlupaté. Z čepele vyrůstají tentakule (=žlázky, vylučující lepkavou trávicí tekutinu). Z růžice vyrůstá útlý stvol s jednostranným vijanem malých bílých pětičetných kvítků, jenž bývá někdy rozdělen ve vijany dva. Kvete od června do srpna. Má slabě vyvinutý, drátovitý kořenový systém.

Možná záměna: Připadá v úvahu s mnohem vzácnější rosnatkou anglickou (Drosera anglica), která má čepele v obrysu čárkovitě obkopinaté a lysé řapíky.

Rozšíření: Je to druh s rozsáhlým, cirkumpolárním rozšířením (Evropa, Asie, Severní Amerika). V Evropě roste po celém kontinentu vyjma nejsušších oblastí jižní části.

U nás se vyskytuje roztroušeně ve všech fytogeografických okresech oreofytika (pohraniční pohoří, Českomoravská vrchovina) a v chladnějších územích mezofytika, a jen velmi vzácně nebo historicky v termofytiku středních Čech a jižní Moravy.

Ekologie: Roste na výslunných a stále vlhkých rašeliništích, slatiništích, vrchovištích a prameništích, vzácně na mokrém písku. Rosnatka je schopna s výhodou růst i v kobercích rašeliníku. Zimu přežívá pomocí přezimovacích pupenů - hibernakulí, tvořených z listů ustrnulých v růstu a vývinu. V asociaci Carici echinatae-Sphagnetum často dosahuje vysokých pokryvností díky příhodným vlhkostním poměrům a nezapojenosti fytocenóz.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

Ohrožení a ochrana: Ohrožení spočívá zejména v negativních změnách ve vodním režimu, dále v zarůstání jejích biotopů a v neposlední řadě také nepřijatelnému sběru rostlin. Při ochraně rosnatky okrouhlolisté, stejně jako u jiných rostlin, nestačí pouhá ochrana druhu, ale především ochrana jejích biotopů. Jelikož se jedná o druh rostoucí na dobře osluněných stanovištích, nesmí dojít k přílišnému zastínění bylinami (zejména širokolistými druhy ze svazu Calthion a Caricion fuscaea), náletovými dřevinami, jako je například vrba ušatá (Salix aurita). Lokality s výskytem Drosera rotundifolia by měly být podle podmínek ročně koseny a to po odkvětu rosnatky. V potřebné blízkosti lokalit nesmí být prováděny práce, jež by negativně ovlivnily její vodní režim; nebezpečné a nevratné následky může mít i vápnění.

Literatura:

Čvančara A. (1997): Drosera L. In.: Slavík B.(ed.): Květena České republiky 5, Academia, Praha, 48–52.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!