Dorcus parallelipipedus - roháček kozlík

22. 7. 2008 vytvořil Filip Trnka

Dorcus parallelipipedus (Linnaeus, 1758) - roháček kozlík

Syn.: Lucanus dama O. F. Müller, 1776 nec Fabricius, 1775; Scarabaeus punctatus Pontoppidan, 1765; Scarabaeus parallelipipedus Linnaeus, 1758  

Čeleď: Lucanidae - roháčovití  

Status: běžný druh

 

Popis: Velikost 19-32 mm. Zbarvení je černé až černo-hnědé a povrch těla je tečkovaný, krovky vrásčité. Samec roháčka má velká přední kusadla a hlavu téměř stejně širokou jako štít. Samička má menší kusadla a celkově je menší. Samec má lesklé krovky a zbytek těla matnější, samičky celý povrch těla lesklý. Bez ochlupení, celý povrch těla lysý, rezavé chloupky jen na chodidlech.

 

Možná záměna: Můžeme zaměnit se samičkou roháče obecného (Lucanus cervus), ta má ale na holeni jen jeden trn, je znatelně vetší a nemá tak rýhované krovky.

 

Rozšíření: Celá Evropa, zasahuje až do Malé Asie a Sýrie.

 

V ČR hojný druh vyskytující se běžně i v městských parcích a alejích, všude kde má dostatek vhodného starého dřeva k vývoji.

 

Biologie a ekologie: Roháčky nalézáme v listnatých lesích, parcích a dokonce v alejích uprostřed měst od konce dubna do srpna. Mají jak denní, tak noční aktivitu. Často přelézají přes cesty nebo se sluní na kůře. Živí se mízou listnáčů, kterou olizují, ale mohou se živit i listy. Na mnoha místech je hojný až velmi hojný, ale poslední dobou jeho početnost klesá. Larvy se vyvíjejí ve starých dubech (Quercus) a bucích (Fagus), vzácněji na jilmech (Ulmus), lípách (Tilia) nebo jiných listnatých stromech, velmi vzácně byl zjištěn i na borovicích (Pinus). Nenapadá zdravé stromy, často na odumírajících nebo padlých jedincích. Vývoj je dvouletý až tříletý. Pak se larva kuklí, po krátkém období se líhnou imaga a přezimují. Stromy opouštějí na jaře.

 

dorcus_parallelipipedus5 dorcus_parallelipipedus6