Dolichovespula norwegica (Fabricius, 1781) – vosa norská

Čeleď: Vespidae – vosovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla dělnice 11–14 mm, královna 15–18 mm a samci 12–16 mm. Zbarvení je žluto-černé, variabilní v poměru žluté a černé, častí jsou tmavší jedinci. Na hlavě zepředu černý středový pruh na čelním štítku. Hruď černá s menšími žlutými skvrnkami a proužky v přední části. Zadeček žlutý s proměnlivou černou kresbou (proužky) a tečkami, samci mají často zadeček tmavý jen s úzkými žlutými pruhy. Po stranách zadečku jsou někdy rezavé skvrny v přední části, často však chybí nebo jsou redukované. Nohy jsou žlutavé, u tmavších jedinců černožluté.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy vos rodu Vespula a Dolichovespula. Odlišíme ji mj. podle širokého středního černého proužku na čelním štítku s černou skvrnou a někdy s rezavými skvrnami na bocích zadečku. Často se vyskytují (oproti ostatním našim vosám) tmavší jedinci, zejména samci.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie, včetně Japonska.

V ČR poměrně hojný druh, zejména ve vyšších polohách. V horských oblastech patří mezi nejhojnější druhy vos.

Biologie a ekologie: Vosa norská obývá různé lesní (jehličnaté a smíšené lesy) i nelesní biotopy (rašeliniště, statiniště, paseky) ve vyšších polohách. Hnízdo si staví nejčastěji v křoví nízko nad zemí, méně často v zemi nebo v budovách. Hnízdo bývá kulovité až okolo 25 cm v průměru a bývají v něm vystavěné i větvičky a listí. Vstupní otvor do hnízda je obvykle po straně ve spodní části hnízda. Hnízdo může obsahovat až okolo 1500 buněk. Je všežravá, loví drobný hmyz , saje medovici a nektar květů. Aktivní jsou zejména od konce dubna do konce srpna, kdy hnízdo již zaniká. Přezimuje královna, která na jaře zakládá hnízdo, v okolí zimoviště.

Literatura:

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!