Dipsacus strigosus R. et Sch. – štětka (štětička) větší

Syn.: Virga strigosa (R. et Sch.) Holub

Čeleď: Dipsacaceae – štětkovité

Status: nepůvodní druh

Popis: Bylina s přímou, větvenou, osténkatou lodyhou, vysokou obvykle 120–200 cm. Listy přízemní růžice za květu odumřelé, dolní a střední lodyžní listy řapíkaté, obvykle trojčetné, s malými postranními lístky, na okraji hrubě vroubkované, sytě zelené. Strbouly 30–40 mm velké; plevky žlábkovité, zřetelně delší než koruny, pozvolna zúžené v tuhou, ostrou, lysou špičku. Koruna žlutavá, prašníky žlutavé až zelenavé, v květu nekontrastní. Nažky hnědošedé.

Možná záměna: Připadá v úvahu se štětkou chlupatou (Dipsacus pilosus), která má menší strbouly, květy bělavé, prašníky nafialovělé, plevky sotva přesahují vrchol korun a jsou na vrcholu chlupaté.

Rozšíření: Za původní areál druhu se považuje území východní Evropy, resp. jižního Ruska, Kavkaz, Malá a Přední Asie. Odsud se druh rozšířil na většinu evropského kontinentu, dnes je znám i Britských ostrovů a Skandinávie.

Na našem území byl výskyt tohoto druhu poprvé zaznamenán v druhé třetině 19. století a dnes se vyskytuje zejména v Praze a ve středních Čechách, vícero lokalit se nachází rovněž v Čechách východních a jihozápadních, ale bodově roste i jinde. Na Moravě se vyskytuje vzácněji, spíše nahodile na severovýchodě a na Hané. Lokality jsou soustředěny do pahorkatinných poloh.

Ekologie: Štětka větší roste na různých sekundárních a ruderálních stanovištích jako jsou okraje cest, příkopy, náspy, rumiště, skládky a jiná pustnoucí místa.

Dvouletka s optimem kvetení od července do srpna.

Literatura:

Ahrens W. (2008) Dipsacus strigosus Willdenow ex Roemer et Schultes 1818. Eine neue Sippe v Niedersachsen. – Braunschw. Geobot. Arb., 9: 21–41.

Štěpánek J. & Holub J. (1997): Virga Hill. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, pp. 529–532.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!