Dipsacus laciniatus L. - štětka laločnatá (dřípená)

Syn.: Dipsacus fullonum subsp. laciniatus (L.) Thell.

Čeleď: Dipsacaceae - štětkovité

Status: NT

Popis: Byliny s vyvinutou přízemní růžicí listů, která za květu odumírá. Lodyha přímá, dorůstající i 2 m výšky, v horní části větvená. Listy v přízemní růžici krátce řapíkaté, s čepelí celistvou nebo peřenolaločnou. Lodyžní listy již přisedlé, na bázi srostlé v pár,  dlouhé i přes 30 cm, peřenolaločné nebo peřenosečné, na líci lysé, na rubu štětinatě chlupaté, na hlavní žilce ostnité. Květenstvím je vejčitý až válcovitý strboul, dlouhý až 7 cm; zákrovní listeny rozestálé, ostnité, nepravidelně dlouhé, kratší než strboul. Plevky delší než květy, zakončené brvitou špičkou. Květy obvykle zbarvené bíle. Plodem jsou nažky.

Možná záměna: Nezřídka zaměňován se štětkou planou (Dipsacus fullonum), která má listy na lodyze celistvé, zákrovní listeny obloukovitě zahlé (možné i u štětky laločnaté) a barva koruny květu je světle fialová.

Rozšíření: Štětka laločnatá je primárně rozšířena v Eurasii. V Evropě se vyskytuje především v mediteránní oblasti jižní Evropy, dále v Evropě střední až po severní Polsko, Ukrajinu a jižní Rusko. Východní část areálu zaujímá Malou Asii, přes Írán do Střední Asie. Druhotně byla zavlečena do Severní Ameriky, kde je považována za invazně se šířící druh.

Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně až vzácně, s těžištěm ležícím v oblasti českého i moravského termofytika, odkud proniká do teplejších oblastí mezofytika. Roste v nižších nadmořských polohách, zřídkakde přesahujících 500 m n. m. V poslední době objevena na řadě nových lokalit antropogenního (synantropního) charakteru.

Ekologie: Druh vyskytující na mnoha stanovištích, především druhotného charakteru, na místech ovlivněných antropickou činností. Osidluje rumiště, náspy komunikací, železnic, okraje cest, samovolně zarůstající plochy nebo pastviny. Preferuje na báze bohatší substráty, půdy čerstvě vlhké, těžší. Je součástí vegetace mezofilních a suchých křovin sv. Berberidion vulgaris.

Dvouletka, kvetoucí v letních měsících.

Ochrana a ohrožení: Štětka laločnatá nepatří mezi zvláště chráněné druhy. V Červených seznamech je v posledních desetiletích její status neustále upravován, ze silně ohroženého druhu až na současný status druhu téměř ohroženého (NT). Přes udávané negativní trendy v distribuci tohoto taxonu se nezřídka šíří a (přechodně) se objevuje na nových lokalitách synantropního charakteru. Pro tyto druhy poměrně častý jev, usnadněný šířením diaspor formou tzv. viatické migrace.

Literatura:

Štěpánek J. & Holub J. (1997): Dipsacus L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, pp. 532–534.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!