Dipoena melanogaster - snovačka černobřichá

15. 7. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Dipoena melanogaster (C. L. Koch, 1837) – snovačka černobřichá

Čeleď: Theridiidae – snovačkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 2,5–3,6 mm (hlavohruď 1,2–1,5 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá až téměř černá, v oční části vystouplá a namířená mírně dopředu. Zadeček je u samic téměř kulovitý, mírně zploštělý. Hřbetní strana zadečku je světle hnědá s nevýraznou kresbou se světlých a tmavých skvrn, boky zadečku bílé opásané, spodní strana černá (odtud jméno). Samci mají zadeček výrazně menší a tmavší. Nohy a makadla jsou žlutohnědé s tmavým kroužkováním.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, od našich ostatních snovaček rodu Dipoena (v ČR 6 druhů) se liší světlým zbarvením zadečku a noh.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, ve Střední Asii a v severní Africe.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, zvláště v teplejších oblastech, od nížin do středních poloh. Je to nejběžnější snovačka rodu Dipoena u nás.

 

Biologie a ekologie: Snovačka černobřichá žije ve světlých listnatých a smíšených lesích a na jejich okrajích, na lesostepích a osluněných křovinách, ale i v parcích, sadech a zahradách. Žije na keřích a stromech. Mezi větvičkami a zejména na kmenech stromů s rozpraskanou kůrou si buduje řídké trojrozměrné sítě z několika vláken, do kterých loví hmyz, zejména pak mravence, které obratně loví, jakmile se dotknou vláken sítě. Často můžeme pozorovat vysáté shluky mravenců v okolí sítě. Při vyrušení si někdy s sebou uloveného mravence tahá připředeného v pavučinovém vlákně za sebou. Aktivní je především v noci. S dospělci se setkáme zejména od červa do srpna.

 

  

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

 

Machač O. (2019): Snovačka černobřichá Dipoena melanogaster - specialista na mravence? Pavouk 46: 8.