Dinocras cephalotes (Curtis, 1827) – pošvatka hlavatá

Čeleď: Perlidae  

Status: běžný druh

Popis: Dospělý jedinci mají dlouhé válcovité tělo s dvěma páry velkých šedých křídel s výraznou černou žilnatinou. Křídla bývají složena na zadečku. Na konci zadečku jsou dva dlouhé štěty. Ve velikosti jak larev, tak dospělců je znatelný pohlavní dimorfismus. Velikost samečka bývá v rozmezí 12-19 mm, zatímco samičky dorůstají velikosti 20-30 mm. Křídla samečků jsou navíc výrazně redukovány. Larva je tmavá se světlou kresbou. Na hlavě je rozsah světlé kresby malý. Hnědá terga na zadečku jsou jen zřídka doplněna dvěma malými světlými skvrnami po obou stranách středové linie. Po stranách hrudi larev se nachází keříky nitkovitých tracheálních žaber. Na zadečku jsou stejně jako u dospělců dva dlouhé štěty.

Možná záměna: V ČR se jedná o jediného zástupce svého rodu. Záměna je možná s dalšími velkými pošvatkami čeledi Perlidae. Pro determinaci dospělců je směrodatný tvar křídel a jejich žilnatiny. Larvy se od pošvatek rodu Perla liší svým tmavým zbarvením se světlou kresbou. Larvy rodu Perla jsou světlé s tmavou kresbou. Důležitým znakem pro rozlišení těchto dvou rodů je třídílné submentum, kdy jsou jeho jednotlivé části u rodu Dinocras odděleny švy. Pro spolehlivou determinaci je potřeba postupovat pod lupou a s determinačním klíčem.

Rozšíření: Druh s palearktickým rozšířením vyskytující se na většině území Evropy. Ve Středozemí je výskyt méně častý.

V ČR se s tímto druhem setkáme poměrně běžně hlavně ve vyšších polohách a příhraničních pohořích.

Biologie a ekologie: Preferuje čisté, rychle proudící toky se štěrkovitým a kamenitým dnem. V larválním stadiu se živí především dravě. Častou kořistí jsou larvy jepic a pakomárů. Larvy se vyvíjí zhruba tři roky v závislosti na podmínkách prostředí. Ve Skandinávii trvá vývoj 4-5 let. K výletu dospělců dochází převážně v květnu a červnu. Exuvie se nacházejí hlavně na velkých kamenech v toku a při břehu. Nejsou příliš dobrými letci, takže je nacházíme zpravidla blízko místa výletu. V dospělosti již potravu nepřijímají. Po spáření samičky kladou vajíčka na hladinu vody.

Literatura:

Lillehammer A (1988): Stoneflies (Plecoptera) of Fennoscandia and Denmark. – Fauna Entomologica Scandinavica 265 pp.

Raušer J (1980): Řád Pošvatky – Plecoptera. In: Rozkošný R (ed.): Klíč k určování vodních larev hmyzu. Academia, Praha, pp. 86-132.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!