Dicranopalpus ramosus (Simon,1909) – sekáč větvičkový
Čeleď: Phalangiidae – sekáčovití
Status: nepůvodní druh
Popis: Délka těla 3–6 mm. Tělo je vejčitě oválné, mírně zploštělé, u samic na konci těla s hrbem. Oční hrbolek je poměrně malý a hladký. Hlavohruď je hnědá až hnědošedá, zadeček hnědošedý s tmavší nevýraznou variabilní kresbou, někteří jedinci mají i tmavé příčné proužky a samci mají často tmavší proužek přes oční hrbolek. Makadla jsou světlá s tmavšími skvrnami a typickým dlouhým výrůstkem na koleni makadla, který je téměř dlouhý jako holeň makadla. Nohy jsou světle hnědé s tmavšími skvrnami, poměrně dlouhé, v klidném postoji typicky rovnoběžně kolmo k tělu do strany.
Možná záměna: Záměna je možná s dalšími sekáči rodu Dicranopalpus (v Evropě 12 druhů). Od ostatních druhů ho rozeznáme dle kopulačních orgánů samce a dalších morfologických znaků, některé druhy také podle kresby. Sekáč větvičkový (D. ramosus) je však zdaleka nejrozšířenější druh v Evropě a obývá také synantropní biotopy.
Rozšíření: Původní domovina tohoto sekáče je zřejmě jih Iberského poloostrova a severozápad Afriky (typový materiál pochází z Maroka), odtud se šíří i s pomocí člověka severovýchodním směrem do západní a střední Evropy (včetně Britských ostrovů) a také na jih Skandinávie.
V ČR byl nalezen poprvé v roce 2024 v Praze a Vyškově, možný je však výskyt i jinde a lze předpokládat, že nálezů na našel území bude přibývat. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Tento sekáč je u nás nepůvodní a vyskytuje se jen synantropně, stejně tak v celém mírném pásu západní a střední Evropy. Žije na zdech domů, zídkách a skalách v městských sídlech, ale i na stromech v zahradách a parcích, zejména na stinných a závětrných místech. Ve své domovině také na stromech a skalách v přírodních biotopech. České jméno dostal podle výrůstku na makadle a také díky častému výskytu na větvích stromů v jihozápadní Evropě. Aktivní je zejména v noci. S dospělci se setkáme od července do prvních mrazíků (listopad), nejvíce však v září. Vzácně může v teplejších oblastech přezimovat i dospělec.
Literatura
Bezděčka P. & Vašina P. (2024): Zajímavé nálezy sekáčů aneb jak občanská věda pomáhá našim opilionologům. Pavouk 57: 16–17
Bezděčka P. & Bezděčková K. (2024): First records of the expansive harvestman Dicranopalpus ramosus (Arachnida: Opiliones) in the Czech Republic. Acta rerum naturalium 30: 9–12.
Wijnhoven H. et Prieto C. E. (2015): Dicranopalpus caudatus Dresco, 1948: not a synonym of Dicranopalpus ramosus (Simon, 1909) but a valid species after all (Arachnida, Opiliones). – Revista Ibérica de Aracnología 26: 25–34.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!