Dianthus moravicus - hvozdík moravský

16. 2. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Dianthus moravicus Kovanda - hvozdík moravský

Syn.: Dianthus caesius subsp. moravicus (Kovanda) Holub

Čeleď: Caryophyllaceae - hvozdíkovité

Status: C2, §1, NATURA 2000, ČK

 

Popis: Hustě trsnatá, sivozelená bylina. Lodyhy krátce vystoupavé, vysoké max. 20 cm, oblé, lysé, s nevýraznými uzlinami, často přezimující, nesoucí 1-2 vzácněji 3 květy. Listy čárkovité, zužující se do špičky, kratší jak lodyžní články. Kalich dlouhý 17-20 mm, zelený do červena naběhlý, kališní zuby obvykle bez blanitého lemu. Podkališní listence bylinné. Květy vonné, korunní lístky zbarvené červeně nebo růžově, nehet delší než kalich. Plodem je tobolka, zhruba stejně dlouhá jako kalich.

 

Možná záměna: Na našem území je habituelně nejpodobnější hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) lišící se v nepatrných znacích na podkališními listenci a velikostí tobolky a areálem.

 

Rozšíření: Hvozdík moravský je endemitem České republiky. Vyskytuje se pouze na nevelkém území JZ Moravy na 7 lokalitách v údolích řek Dyje a Jihlava.

 

Ekologie: Hvozdík moravský roste jako petrofyt na často nepřístupných skalách, skalních hranách a terasách se severní expozicích. Stanovištně preferuje místa s nezapojenou vegetací, otevřené a osluněné plochy. Bez výrazných preferencí horninového podkladu. Je znám z granodioritů, rul či slepenců. Obvykle se rozmnožuje vegetativně, generativní množení je poměrně vzácné. Součást vegetace sv. Alysso-Festucion pallentis.

 

Chasmofyt s optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je veden mezi zvláště chráněnými druhy jako kriticky ohrožený taxon. V Červeném a černém seznamu jako silně ohrožený. Zároveň patří mezi naše naturové druhy. V současnosti se vyskytuje ve stabilních populacích bez zjevných známek ohrožení, které snad představují skalničkáři, kteří tuto dekorativní rostlinu občas přesazují do kultury či možný sešlap na turisticky exponovanějších plochách. Jako řada jiných hvozdíků je i tento druh často napadán parazity či různým hmyzem vežírajícím semena. Většina lokalit je chráněna formou maloplošných chráněných území.

 

Taxonomická poznámka: Taxonomická hodnota hvozdíku moravského na úrovni druhu je občas zpochybňována. Někteří botanikové jej považující pouze za poddruh již zmiňovaného hvozdíku sivého. Celá sekce Plumaria, kam oba taxony spadají je považována za bouřlivě vznikající, ve které probíhá výrazná polyploidizace, která mohla dát vzniknout mladým taxonům jako je hvozdík moravský. Nasvědčují tomu i cytologické studie. Hvozdík moravský je v současnosti považován za hexaploidní taxon 2n=6x=90, který mohl vzniknout backcrossingem, kdy se tetraploidní hybrid opětovně kříží s jedním nebo oběma diploidními rodičovskými druhy. Teorií vzniku hexaploidů je několik, často se na vzniku hexaploidů podílejí neredukované gamety.

 

 

Literatura:


Čerovský J. & Grulich V. (1999): Hvozdík moravský. - In.: Čeřovský J. (ed.), Červená kniha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů 5, Academia, Praha, 130.

 

Kovanda M. (1990): Dianthus L. - In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 200-213.

 

Weiss H. et kol. (2002): Occurrence of tetraploid and hexaploid cytotypes between and within populations in Dianthus sec. Plumaria. - New Phytologist, 156:85-94.