Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) – přástevník chrastavcový
Čeleď: Arctiidae – přástevníkovití
Status: běžný druh
Popis: Rozpětí křídel 34–48 mm, délka těla okolo 25 mm. Hlava je žlutá, tykadla jsou růžová, u samice jednoduše vláknitá, u samců krátce hřebenitá. Hruď je poměrně krátká, jednobarevně žlutá u samců, oranžovožlutá u samic. Zadeček je žlutý nebo oranžový s řadou tmavších skvrn. Přední křídla jsou u samců žlutá s růžovou skvrnou a okrajem, u samic tmavší oranžovožlutá. Zadní křídla žlutá s tmavšími skvrnami, u samic jsou výrazně tmavší s většími skvrnami. Zbarvení je proměnlivé, zejména v odstínu předních křídel a skvrnění zadních křídel. Housenka je černá až tmavě hnědá se světlým, oranžovo-bílým proužkem, ochlupená kratšími chloupky.
Možná záměna: V ČR nezaměnitelný druh.
Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v celé Evropě (kromě nejsevernějších částí) až po Čínu a Japonsko.
V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, od nížin až do hor, nejvíce však v nižších polohách.
Biologie a ekologie: Tento přástevník se vyskytuje na různých biotopech, jako jsou louky, pastviny, okraje světlých lesů a lesní světliny, mýtiny, vřesoviště, ale i v kulturní krajině, na železničních náspech apod. Imaga u nás létají od května do konce července. Létají převážně v noci, někdy i během dne. Ve dne obvykle sedí na bylinné vegetaci, při vyrušení vylétá a po krátkém letu znovu usedá do vegetace. Housenky jsou polyfágní a živí se různými bylinami např. svízel, jitrocel, hluchavky, šťovíky, jestřábníky apod. Housenky najdeme od června, přezimují a kuklí se na jaře v řídkém zámotku mezi stařinou a nízkou vegetací.
Literatura:
Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!