Delphinium elatum L. – stračka vyvýšená

Syn.: Delphinium intermedium Soland.; D. alpnium W. et K.; D. tirolense Kerner; D. elatum subsp. austriacum Pawl.; D. elatum subsp. tirolense (Kerner) Hegi

Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Status: C2, §2

Popis: Statná bylina vysoká 50-200 cm. Dolní listy dlouze řapíkaté, s blanitou pochvou řapíku, čepel dlanitě 5-7četná. Horní listy výrazně menší a kratčeji řapíkaté. Květenstvím je koncový hrozen. Stopky květů často ojíněné. Květů v hroznů 10-60, často bývají nahloučené. Květy v různých odstínech modré, vzácně bílé. Horní okvětní lístek je zakončený dlouhou, tupou ostruhou. Plodem je dlouze zobánkatý měchýřek.

Možná záměna: Zdánlivě může připomínat zástupce rodu oměj (Aconitum), především listy jsou oměji podobné. Květy se na první pohled liší přítomností ostruhy.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem rostoucí od střední Evropy po Sibiř a střední Asii. V Evropě se vyskytuje velmi disjunktivně, především v pohořích alpsko-karpatské soustavy. Izolovaně v Srbsku. Na východ zasahuje do pobaltských zemí. Ze Skandinávie je znám jako introdukovaný taxon.

V České republice je vázán na suprakolinní až subalpínské polohy vysokých pohraničních pohoří od Krkonoš po Hrubý Jeseník. Vzácně sestupuje do poloh mezofytika. Izolovaně roste na lokalitě v Českém ráji. Na Šumavě zplaňuje.

Ekologie: Druh vázaný na vysokohorské nivy a prameniště na hlubokých, vlhkých půdách. Vegetačně je součástí vysokobylinných niv sv. Adenostylion alliariae, srhových niv as. Laserpitio archangelicae-Dactylidetum glomeratae.

Vytrvalý hemikryptofyt s optimem kvetení od července do srpna.

Ochrana a ohrožení: Stračka vyvýšená je řazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. Stejný status ohrožení ji náleží i v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin. Většina jejich lokalit se nachází v chráněných oblastech a v současnosti ji nehrozí ústup. S oblibou je ukusována vysokou zvěří.

Často pěstovaná, dekorativní rostlina, zplaňující. U nás se nerozlišuje na poddruhy. V Alpách se někdy rozlišují subsp. tirolense a austriacum. Ruská taxonomická škola naopak rozlišuje nominátní poddruh a sibiřskou subsp. cryophilum. Taxon vyžaduje revizi.

Literatura:

Chrtková A. (1988): Delphinium L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds.): Květena ČR 1, Academia, Praha, 391-392.

Chytrý M.  (2007) (ed.): Vegetace České republiky 1. – Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!