Cyphostethus tristriatus (Fabricius, 1787) – kněžovka

Syn.: Elasmostethus tristriatus Fabricius, 1787; Cyphostethus pallidus Ahmad & Önder, 1993

Čeleď: Acanthosomatidae – kněžovkovití

Status: běžný druh

Popis: Středně velká ploštice dorůstající délky 8–11 mm. Tělo je klenuté, přední část štítu je skloněná. Boční rohy štítu jsou zaoblené. Velký štítek má protaženou světlou špičku. Hlava je nápadně protáhlá. Na spodní straně těla se nachází podélný, dopředu hrotitě protažený kýl. Zadeček je zakončen po stranách dvěma dozadu směřujícími trny (nejsou vždy na první pohled patrné, jelikož jsou částečně zakryty polokrovkami). Základní zbarvení těla je sytě zelené (až žlutozelené) s jemným tečkováním, k čemuž se přidávají dvě velké růžové skvrny tvaru rohlíku, pokrývající větší část polokrovek (korium) a zadní rohy štítu. Spodní strana těla je světle zelená s třemi bělavými pruhy.

Možná záměna: Záměna je nejpravděpodobnější s běžnou kněžovkou březovou (Elasmostethus interstinctus), případně se vzácnými kněžovkami Elasmostethus minor a Elasmostethus brevis. Kněžovky rodu Elasmostethus mají stejnou velikost a podobný tvar i zbarvení těla jako kněžovka C. tristriatus; liší se od ní mj. kratší hlavou a jiným rozsahem i odstínem fialového zbarvení (nejsou přítomny skvrny ve tvaru rohlíku). Dále je vzdáleně podobná kněžovka stromová (Acanthosoma haemorrhoidale), která se liší větší velikostí a celkově odlišným zbarvením těla. Dobrým vodítkem jsou též živné rostliny – ostatní naši zástupci čeledi Acanthosomatidae nesají na jalovci ani jiných jehličnanech.

Rozšíření: Druh rozšířený v celé Evropě (mimo Rusko), na východ jeho rozšíření zasahuje po Bělorusko, Ukrajinu a Turecko. V roce 2016 byla početná populace zaznamenána ve městské zeleni ve Vancouveru (Kanada).

V ČR se v minulosti jednalo o vzácný druh, ohrožený mizením tradičních pastvin s jalovcem. Na konci 20. století však, podobně jako v jiných zemích, nastalo šíření druhu na nové lokality v souvislosti s jeho adaptací na náhradní stanoviště ve městech a zahradách. Nyní se jedná o běžný druh, rozšířený od nížin do podhůří ve volné krajině i ve městech a vesnicích.

Biologie a ekologie: Kněžovka C. tristriatus je potravně vázána na jalovec obecný (Juniperus communis), případně na další druhy jalovců v jiných částech areálu. Během druhé poloviny dvacátého století se dále adaptovala i na okrasné kultivary jalovců a na jiné druhy jehličnanů z čeledi cypřišovité, které byly do Evropy dovezeny ze světa – cypřiše (Cupressus), cypřišky (Chamaecyparis) a zeravy (Thuja). Původním biotopem druhu jsou patrně pastviny a stráně s jalovcem, které z mnoha míst vymizely a nyní jsou vzácné. Častěji se tato kněžovka vyskytuje ve městech a vesnicích, kde žije na výsadbách různých kultivarů jalovců, případně též cypřišů, cypřišků nebo zeravů. Dospělci jsou schopni příležitostně sát i na jiných jehličnanech, k vývoji nymf jsou však potřeba plodící rostliny čeledi cypřišovité. K páření dochází na jaře (po přezimování), kladení vajíček probíhá od května až do léta. Vajíčka jsou samicemi kladena po malých skupinkách na jehlice a plody živných rostlin. Nymfy se živí sáním šťáv z nezralých plodů, dospělci sají z plodů i z jehlic. Dospělci mohou přežívat až do konce léta, zatímco dospělci nové generace se objevují už od července. Téměř po celou sezónu je proto možné zastihnout dospělé jedince i různě staré nymfy. Přezimují dospělci, a to buď pod živnými keři (v opadu, pod kameny, u paty kmene), nebo na keřích ve shlucích plodů.

Taxonomická poznámka: V palearktickém regionu jsou známi 4 zástupci rodu Cyphostethus, z nichž pouze C. tristriatus žije v Evropě. Ostatní 3 druhy se vyskytují v Číně a Japonsku.

Literatura:

Lis J.A., Lis B., Ziaja D.J. (2012): Heteroptera Poloniae 2 – Pentatomoidea Część I. Opole.

Ratzlaff C., Scudder G.G.E. (2018): First records of the juniper shield bug, Cyphostethus tristriatus (Fabricius, 1787) (Hemiptera: Acanthosomatidae), in North America. The Pan-Pacific Entomologist 94: 67–74.

Stehlík J.L. (1984): Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Pentatomoidea III). Acta Musei Moraviae, Scientiae Naturales (Brno) 69: 163–185.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!