Curimus erichsoni - vyklenulec

15. 9. 2017 vytvořil Filip Trnka

Curimus erichsoni Reitter, 1881 – vyklenulec
Čeleď: Byrrhidae – vyklenulcovití
Status: CR

 

Popis: Délka těla 3,5–4 mm, zbarvení těla je černé se světlými i tmavými šupinkami (na krovkách tvořící šachovnici). Dobře viditelné jsou delší odstávající šupinky na povrchu krovek, které se rozšiřují směrem k vrcholu. Přívěsky světle hnědé. Bezkřídlý druh.


Možná záměna: Identifikace druhů celé čeledi je poměrně složitá. Od jiných rodů se rod Curimus liší úzkým blanitým výrůstkem na třetím článku chodidel a zřetelně odstávajícími štětinkami na povrchu krovek (na konci nejširší). Určení druhů pouze na základě samčích kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Evropský druh známý ze střední Evropy, Rumunska a Ukrajiny.

 

V ČR vzácný druh pahorkatin až hornatin. Z Čech pouze staré údaje, na Moravě nejvíce nalézán v Karpatech.

 

Biologie a ekologie: Dospělci jsou nalézáni od května do listopadu, žijí velmi skrytě. Imaga nejčastěji v podhorských a horských lesích s mírným zástinem, nejčastěji na kmenech stromů a na jejich bázích v mechu v místech s vyšší vzdušnou vlhkosti (okolí lesních potůčků, údolí apod.). Často na javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Vzácněji v mechu na skalách. Výskyt tohoto druhu indikuje zachovalé biotopy přirozeného charakteru. Brouci i larvy se živí mechy, potvrzená je čeleď dvouhrotcovité (Dicranaceae).

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „kriticky ohrožený“. V ČR vzácný druh, ale díky skrytému způsobu života bude zcela jistě objeven na dalších lokalitách. Ohrožen je destrukcí původních lesních stanovišť, vhodné je i ponechávání mrtvého dřeva. Vhodným managementem je extenzivní až výběrová těžba stromů s ponecháváním vhodných stanovišť.

 

 

Literatura:

 

Boukal M. (2017): Brouci čeledi Haliplidae (plavčíkovití) a Byrrhidae (vyklenulcovití) střední Evropy. Academia, Praha.