Crypsis schoenoides - bahenka šášinovitá

27. 7. 2023 vytvořil Václav Dvořák

Crypsis schoenoides (L.) Lam. – bahenka šášinovitá

Syn.: Heleochloa schoenoides (L.) Host ex Roem.; Sporobolus schoenoides (L.) P. M. Peterson; Phleum schoenoides L.; Spartina phleoides (L.) Roth

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: CR; §K

 

Popis: Tráva s postranními kvetoucími výběžky, zploštělými stébly, dlouhými do 20 cm. Listové pochvy kratší než čepele; listový jazýček nahrazen věnečkem chloupků; listové čepele tuhé, sivé; čepel vrchního listu 2krát delší než vrchní, výrazně nafouklá listová pochva. Lichoklas vejcovitý, do 3 cm dlouhý, často až do ½ délky schovaný v listové pochvě. Klásky bledě zelené; plevy na kýlu pilovitě zubaté.

 

Možná záměna: V tradici české nomenklatury byl tento druh řazen do rodu bahenka (Heleochloa), kam ve středoevropském prostoru patří ještě bahenka psárkovitá (nově Crypsis alopecuroides). Ta se odlišuje válcovitým lichoklasem, vrchní listovou čepelí kratší než vrchní nevýrazně nafouklá listová pochva. Nově byly bahenky začleněny do rodu skrytěnka (Crypsis), který byl tradičně zastoupen jediným druhem – skrytěnkou bodlinatou (Crypsis aculeata). Tento druh se na první pohled odlišuje drobným, širším než delším lichoklasem skrytým ve dvou vstřícně postavených nafouklých listových pochvách.

 

Rozšíření: Druh rozsáhlého areálu, který zahrnuje (sub-)meridionální pásmo a kontinentální části mírného pásma Evropy, západní a střední Asie. Roste také na Sibiři, v severní a subtropické Africe a na Madagaskaru.

 

V České republice vždy vzácný druh vyskytující se především v planárních polohách jižní Moravy v prostoru vymezeném obcemi Lanžhot, Hrušovany nad Jevišovkou a Šaratice. Zcela raritně byl zaznamenán také na Strakonicku v jz. Čechách. Z řady lokalit v průběhu 20. století vymizel.

 

Ekologie: Bahenka je obligátním halofytem, tedy druhem vázaným na zasolené biotopy. Roste na místech pravidelně zjara zaplavovaných, v průběhu sezóny vysýchavých. Preferuje břehy a dna letněných rybníků, mrtvých ramen a či depresí na polích a slaniskových pastvinách. Preferuje těžké, na živiny a minerály bohaté půdy. Je součástí vegetace slanisek s dominantními travinami sv. Cypero-Spergularion salinae.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do začátku října.

 

Ochrana a ohrožení: Bahenka šášinová patří mezi zvláště chráněné druhy české květeny v nejpřísnější kategorii kriticky ohrožených druhů. Stejný status má tento druh i v Červeném seznamu vyšších rostlin. Bahenka sdílí osud dalších halofytů, kteří z krajiny začali mizet již v průběhu 19. století s postupujícím odvodňováním krajiny, přeměnou lokalit na zemědělskou půdu a proměnou tradičních způsobů chovu a pastvy zvířat.

 

 

Literatura:

 

Danihelka J. et al. (2022): Halophytic flora and vegetation in southern Moravia and northern Lower Austria: past and present. – Preslia, 94: 13–110.

 

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

 

Eliáš P., Dítě D., Grulich V. & Sádovský M. (2008): Distribution and Communities of Crypsis Aculeata and Heleochloa Schoenoides in Slovakia. – Hacquetia, 7(1): 5–20.