Cruciata pedemontana (Bellardi) Ehrend. – svízelka piemontská

Syn.: Galium pedemontanum (Bellardi) All.; Valantia pedemontana Bellardi

Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Status: EN, §K

Popis: Útlá, jednoletá bylina s niťovitým kořenem. Lodyhy vystoupavé až přímé, nevětvené, drsně osténkaté s nazpět směřujícími chlupy, do 30 cm vysoké. Listy a palisty v přeslenech, okrouhlé, špičaté, na okraji podvinuté, řídce chlupaté. Květenství jsou 1–3květé vrcholíky s květy vyrůstajícími v úžlabí listenů; květy oboupohlavné, drobné, žlutozelené, po odkvětu překryté dolů skloněnými listeny.

Možná záměna: Jediný jednoletý zástupce rodu svízelka na našem území, který má navíc drsně osténkaté lodyhy. Svízelka lysá (Cruciata glabra) má lodyhy zcela lysé, svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) pro změnu měkce chlupaté.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem zahrnujícím primárně temperátní pás. V Evropě roste v jižní a střední části kontinentu, na východ pokračuje po Střední Asii. Areálem zasahuje také do sv. Afriky. Jako nepůvodní druh je hodnocen v severněji položených oblastech střední Evropy např. v Německu. Zavlečen byl do Severní Ameriky.

V Česku jsou jako původní hodnoceny pouze lokality nacházející se na jižní Moravě na Znojemsku a na Břeclavsku (v oblasti Soutoku) ležící v termofytiku a částečně zasahující ještě do přilehlých oblastí mezofytika. Historicky a druhotně byl tento druh na Moravě udáván od Prostějova. V Čechách jsou nálezy hodnoceny jako druhotné, spojené s antropogenním šířením např. z železničního nádraží v Třebechovicích pod Orebem nebo se jejích původ nepodařilo ozřejmit, jako v případě výskytu tohoto druhu v 80. letech 20. století u Hřiměždic ve středním Povltaví.

Ekologie: Svízelka piemontská preferuje výslunné, suché, travnaté až křovinaté stráně a písčiny s řídkou, nezapojenou vegetací. Méně často se vyskytuje při okrajích teplomilných doubrav. Roste na půdách mělkých, slabě zásaditých.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Tento druh je řazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené. V Červeném seznamu je veden mezi druhy ohroženými (EN), což odráží nízký počet lokalit a výraznou fytogeografickou vazbu na jihomoravskou oblast Pannonika. Potenciálním ohrožením může být snad jen přímá destrukce lokalit.

Literatura:

Hadinec J., Kaplan Z. (2013): Cruciata pedemontana. In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad Floram Reipublicae Bohemicae, XI., Zprávy České botanické společnosti, 48: 76–77.

Kubát K. (2000): Cruciata Mill. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, 6, Academia, Praha, 157–160.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!