Crocus heuffelianus Herb. – šafrán karpatský
Syn.: Crocus banaticus Heuffel, incl. Crocus discolor G. Reuss, Crocus scepusiensis (Rehm. & Woł.) Borbás, Crocus babiogorensis Zapał.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Status: C1, §2

Popis: Vytrvalé geofyty s kulovitou, bělavou hlízou obalenou rozpadavými hnědavými šupinovitými zbytky listových pochev. Listy jsou čárkovité, kožovité, tmavě zelené na líci s nápadným bílým proužkem, v době květu obvykle o něco kratší než květ. Květy, vyrůstající z hlízy obvykle po jednom, jsou téměř do tří čtvrtin srostlé v okvětní trubku, na konci nálevkovitě rozšířené. Cípy okvětních lístků jsou fialové, vzácně bílé, v horní části s tmavší, téměř srdčitou skvrnou, na vrcholu zaokrouhlené a lžícovitě vyduté. Čnělka je na konci rozšířená do tří žlutooranžových bliznových ramen, vždy delší než tyčinky. Plodem je elipsoidní tobolka.

Možná záměna: Od podobného šafránu bělokvětého (Crocus vernus) se liší větším vzrůstem, tyčinkami nepřevyšujícími vrchol blizny a také nápadnou srdčitou skvrnou na vrcholu cípů okvětních lístků.

Rozšíření: Kvůli taxonomickým nejasnostem je rozšíření šafránu karpatského stále nedostatečně známé. V širším pojetí se tento druh vyskytuje v Karpatech od východní Moravy po Banát v Rumunsku, dále pak v horách na severu a severozápadě Balkánského poloostrova a také v podhůří východních Alp ve Slovinsku a severovýchodní Itálii.

O původnosti výskytu tohoto druhu na území se vedou mnohaleté spory. V současné době jsou za původní považovány pouze výskyty na východní Moravě a ve Slezsku, kde se vyskytuje v okolí Horní Lomné a u Zubří v Beskydech a u Nového Hrozenkova ve Vsetínských vrších a poněkud izolovaně také na Opavsku. Výskyty u Zdobnice v Orlických horách, ve Žďárských vrších, v Krkonoších a jinde jsou sekundárního charakteru.

Ekologie: Šafrán karpatský roste především na pravidelně obhospodařovaný mezofilních loukách a pastvinách a vzácněji také v potočních olšinách či na okrajích horských lesů. Vyhovují mu hluboké, čerstvě vlhké, hlinité půdy s dostatkem živin na mírně kyselém podloží.

Geofyt, který kvete od března do dubna.

Ohrožení a ochrana: Jelikož je tento šafrán vázaný zejména na louky a pastviny, je ohrožen opuštěním tradičního způsobu obhospodařování těchto stanovišť a také jejich záborem pro jiné účely (výstavba, přeměna na ornou půdu atd.). Druh je chráněn zákonem jako silně ohrožený a v červeném seznamu je veden v kategorii kriticky ohrožený. Naprostá většina leží jeho lokalit leží na území CHKO Beskydy a některé populace jsou chráněny také maloplošnými chráněnými územími (PP Zubří, PR Hořina).

Taxonomická poznámka: Šafrán karpatský patří do cytologicky i morfologicky velmi složitého okruhu šafránu bělokvětého (Crocus vernus agg.). V závislosti na pojetí je šafrán karpatský považován za jeden variabilní druh nebo je naopak dělen do několika „drobnějších“ druhů (zejména Crocus discolor a Crocus vittatus). Pokud přistoupíme na pojetí „drobnějších“ druhů, pak se pravý šafrán karpatský vyskytuje v jižních a východních Karpatech a má diploidní počet chromozomů (2n=18). Morfologicky podobné rostliny s užšími a delšími listy ze západních Karpat (tedy i Moravy) a hypotetraploidním počtem chromozomů (2n=18) jsou pak označovány jako šafrán spišský (Crocus discolor, syn. Crocus scepusiensis). Nedávné poznatky založené na molekulárních datech naznačují, že západokarpatské populace vznikly pravděpodobně dávnou hybridizací jihokarpatského šafránu karpatského a šafránu bělokvětého.
Naše populace jsou morfologicky velmi variabilní, zejména v barvě květů a přítomnosti typické skvrny na vrcholu okvětního cípu. Absence skvrny je nápadná zejména v populacích v okolí Opavy a také u Nového Hrozenkova.

Literatura:

Chrtek J. (2010): Crocus L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 556–559.

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J., Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.

Mosolygó-l A., Sramkó G., Barabás S., Czeglédi L., Jávor Á., Molnár A. V. & Surányi G. (2016): Molecular genetic evidence for allotetraploid hybrid speciation in the genus Crocus L. (Iridaceae). – Phytotaxa 258: 121–136.

Popelářová M., Koutecký P. & Krupa M. (2011): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus Herbert) na východní Moravě. – Acta Carpathica Occidentalis 2: 41–50.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!