Corrigiola litoralis L. – drobnokvět pobřežní

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: CR, §K

Popis: Lysé, sivozelené byliny s tenkým vřetenovitým kořenem. Lodyhy poléhavé, dlouhé 7–25 cm, větvené, oblé, hladké. Lodyžní listy střídavé, podlouhle čárkovité, delší než širší, celokrajné, poněkud dužnaté; palisty drobné, bělavé, lesklé. Květy v hustých, klubkovitě stažených, koncových i úžlabních vidlanech, s drobnými listeny při bázi. Korunní lístky široce vejčité, bílé. Plodem jsou široce elipsoidní, načernalé nažky.

Možná záměna: Kombinací znaků a biotopu dobře poznatelný druh, jediný zástupce rodu na našem území. Na první pohled podobně vypadající rody z čeledi hvozdíkovité jako je nehtovec (Illecebrum), průtržník (Herniaria) či kýlatka (Polycarpon) mají vždy alespoň dolní nebo střední listy vstřícné.

Rozšíření: Evropský druh, se subatlantickou tendencí areálu, rozšířený zejména v západní Evropě a ve Středozemí, izolovaně roste na Blízkém východě a v Etiopii, resp. na východním pobřeží afrického kontinentu. Jako nepůvodní druh byl zaznamenán ze Severní Ameriky.

Na našem území se vyskytuje pouze v Čechách a to podél Labe a dolního toku Vltavy. Z většiny lokalit ustoupil a v současnosti je jeho výskyt koncentrován v oblasti od Ústí nad Labem po státní hranici s Německem, izolovaně se vyskytuje a dlouhodobě samovolně se udržuje na žižkovském nákladovém nádraží v Praze.

Ekologie: Druh se specifickými ekologickými nároky, který roste na štěrkových, periodicky přeplavovaných náplavech říčního eulitorního pásma. Drobnokvět je světlomilným a konkurenčně slabým druhem, v zapojených porostech již neroste. Je součástí vegetace obnažených den a vlhkých ruderálních stanovišť sv. Bidention tripartitae.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do října.

Ochrana a ohrožení: Drobnokvět pobřežní je fytogeograficky významným, zvláště chráněným druhem naší květeny v kategorii kriticky ohrožených druhů. Stejný status mu náleží i v Červeném seznamu cévnatých rostlin. Z většiny historických lokalit na Labi a Vltavě vymizel vinou regulace vodních toků, resp. absence štěrkových náplavů. Jeho stávající labské populace jsou ohroženy potenciální výstavbou zdymadel a laxním přístupem Ministerstva životního prostředí k implementaci právní ochrany evropsky významných stanovišť, na kterých drobnokvět roste. Byť nepůvodní a malá populace na pražském nádraží, která je pozoruhodným dokladem o šíření druhu a jeho schopnosti přežívání v antropicky ovlivňovaném prostředí, je ohrožena developerskou snahou o zastavění volného prostoru v areálu nádraží. Ústup tohoto druhu je nejenom záležitostí našeho území, ale též sz. Evropy.

Literatura:

Cordes H. & Metzing D. (1997): Corrigiola litoralis (Caryophyllaceae) : Verbreitung, Ökologie und Vergesellschaftung im Elbe-Weser-Gebiet. – Osnabrücker Naturwissenschaftliche Mitteilungen, 23, 79–94.

Dvořáková M. (1990): Corrigiola L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 87–88.

Kubát K. (2006): Přežije drobnokvět pobřežní na českém Labi? – Živa, 6: 256.

Peters B. W. E., Weeda E. J., Teunissen T. H. & Berg, L. J. van den (2004): Riempjes (Corrigiola litoralis L.) terug in het rivierengebied. – Gorteria, 30(6): 197–209.

Thieret J. W. & Rabeler R. K. (2005): Corrigiola L. In: Flora of North America Editorial Committee, Flora of North America: North of Mexico 5, Oxford University Press, New York, 48–49.

Vuković N., Šegota V., Alegro A. & Sedlar Z. (2018): Rare plants of threatened habitats – the Croatian case of Corrigiola litoralis L. (Caryophyllaceae). – Acta Botanica Croatica, 77(1): 105–108.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!