Conringia austriaca (Jacq.) Sweet – hořinka rakouská

Syn.: Brassica austriaca Jacq.; Arabis austriaca (Jacq.) Prantl, A. arvensis Bernh.; Crucifera austriaca E. H. L. Krause; Gorinkia campestris J. Presl & C. Presl; Goniolobium austriacum (Jacq.) Beck

Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Status: RE, ČK

Popis: Jednoletá, ojediněle ozimá, lysá, sivě ojíněná bylina. Lodyha drobná až robustní, 15–80 cm vysoká, přímá, jednoduchá, zřídka chudě větvená. Přízemní listy obvejčité, tupé, zúžené v krátký, široký řapík; lodyžní listy přisedlé, objímavé, celokrajné, tupě, masité. Květenství chudé, tvořené maximálně 20 květy; květní stopky vzpřímené. Korunní listky sytě žluté. Stopky zralých šešulí tlusté, strmě vzpřímené, proto plodenství zdánlivě stažené, úzké. Šešule na průřezu osmihranné, na vrcholu znenáhla zúžené v kuželovitý, až 5 mm dlouhý zobánek; semena vejcovitá, tmavě hnědá.

Možná záměna: Rovněž vzácná hořinka východní (Conringia orientalis) je výrazněji vázána na polní kultury. Vyznačuje se bílými květy, maximálně se žlutavým nebo zelenavým nádechem. Šešule nesvírají tak výrazně ostrý úhel, proto je plodenství rozvolněnější, na průřezu jsou pouze čtyřhranné a vrcholový zobánek je kratší.

Rozšíření: Druh nevelkého, převážně evropského, ponticko-panonského areálu, který se velmi mezernatě, ostrůvkovitě vyskytuje od střední Itálie, přes střední, jihovýchodní Evropu po Černé moře, a dále na jihovýchod po Kavkaz. Severní hranice přirozeného areálu sahala do Čech, dnes sahá zhruba po linii Vídeň-Bratislava. Nejvíce lokalit ve středoevropském prostoru je koncentrováno do oblasti Pilišských a Budských vrchů severně Budapešti.

V Česku se druh vždy vyskytoval vzácně a to pouze v Čechách, ve vltavském údolí Prahy a na Litoměřicku. Poslední nálezy však spadají do 30. let 20. století. Mylně byl druh udáván z jižní Moravy, pravděpodobně se jednalo o záměny s hořinkou východní.

Ekologie: Hořinka rakouská primárně roste na suchých, výslunných, kamenitých stráních reliktní povahy, obklopena řídkou, ale druhově pestrou vegetací lesostepí na vápencových podkladech. Sekundárně se objevuje jako ruderál nebo plevel na úhorech, při okrajích polí nebo na rumištích.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Tato hořinka je hodnocena jako vyhynulý druh české květeny (RE). Historicky byla na našem území vždy vzácná a pravděpodobně vymizela vinou zarůstání strání expanzivně se šířícími dřevinami, jako je například trnovník akát. Vzácným druhem je v celém středoevropském prostoru s vazbou na druhově bohaté biotopy reliktní povahy, které si zasluhují ochranu.

Literatura:

Feráková V. (1999): Conringia austriaca (Jacq.) Sweet. In: Čeřovský J. et al. (eds): Červená kniha ohrožený a vzácných druhů rostlin ČR a SR 5, Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava, 105.

Smejkal M. (2003): Conringia Adanson. In. Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, 2. vydání, Academia, Praha, 199–201.

Somlyay L. (2011): Distribution of Conringia austriaca (Brassicaceae) in Hungary and its phytogeographical significance in Central Europe. – Annales historico-naturales Musei Nationalis Hungarici, 103: 5–22.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!