Cleonis pigra - rýhonosec pcháčový

27. 2. 2010 vytvořil Filip Trnka

Cleonis pigra (Scopoli, 1763)  rýhonosec pcháčový  

Syn.: Cleonis piger (Scopoli, 1763); Cleonus impexus Motschulsky, 1859; Cleonus indicus F?hraeus, 1842; Cleonus scutellatus Boheman, 1829; Curculio fuscatus Gmelin, 1790; Curculio nebulosus Knoch, 1781; Curculio sulcirostris Linnaeus, 1767; Curculio transversofasciatus Goeze, 1777

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velikost 9,314 mm, zbarvení je poměrně variabilní, nejčastěji šedo-hnědé s černými zrnky.  Nosec se čtyřmi výraznými rýhami tahnoucími se až k čelu. Štít nepatrně šírší než delší. Krovky vejčitého tvaru, šedě ochlupené s dvěma tmavými šikmými páskami. Pásky se mohou slévat nebo vytvářet další skvrny. Stehna ochlupené, holeně s černými lysynami. Je schopen letu.

 

Možná záměna: Rýhonosec pcháčový by mohl být zaměnitelný s jinými druhy rýhonosců. Od ostatních druhů ho snadno odlišíme podle tří výrazných rých na nosci, které jsou na dně ochlupené.

 

Rozšíření: Evropa, Blízký východ a Střední Asie, Mongolsko, Čína, Indie, Sibiř (do Pacifiku), severní Afrika.

 

V ČR hojný druh především v nížinách a pahorkatinách.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do října na otevřených biotopech jako jsou louky, písčiny, stepi nebo také pole a ruderály. Dospělci se zdržují v blízkosti živných rostlin, jedná se o oligofágní druh vázaný na rostliny z čeleďi hvězdnicovitých (Asteraceae). Larva žije na kořenech nebo kořenových krčcích pcháčů (Cirsium spp.), bodláků (Carduus spp.), lopuchů (Arctium spp.), chrp (Centaurea spp.), ale také na ostropsu trubilu (Onopordum acanthium) a ostropestři mariánském (Silybum marianum).

 

 

 cleonis_pigra1 cleonis_pigra2 cleonis_pigra3

 

Literatura:

 

Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera, Curculionidae (Tanymecinae, Leptopiinae, Cioninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.

 

Lohse G. A. (1983): Die Käfer Mitteleuropas. Volume 11. Krefeld, Goecke and Evers.

 

Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.

 

Stejskal R. & Trnka F. (2013): Nosatci tribu Cleonini a rodu  Lixus v České republice (Coleoptera: Curculionidae: Lixinae). Klapalekiana 49: 111–184.