Natura Bohemica | příroda České republikyCleistogenes serotina (L.) Keng – dvouřadec pozdní
Syn.: Agrostis serotina (L.) L.; Bromus strictus Scop.; Diplachne serotina (L.) Link; Festuca serotina L.; Kengia serotina (L.) Packer; Melica nodosa Piller & Mitterp.; Molinia serotina (L.) Mert. & W. D. J. Koch; Schedonorus serotinus (L.) P. Beauv.
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Status: EN, §S
Popis: Trsnatá, do 100 cm vysoká tráva s plazivým, dřevnatějícím, hustě šupinami pokrytým oddenkem. Stébla přímá, lysá, rovnoměrně po květenství olistěná. Čepel listů šikmo, rovnovážně odstálá, plochá, tuhá, sivozelená; jazýček nahrazen chlupy; pochva těsně objímající stéblo. Lata až 10 cm dlouhá s kleistogamními i chasmogamními květy; plevy suchomázdřité, bělavé.
Možná záměna: Dobře poznatelný druh v kombinaci odstálých listů dosahujících báze květenství a chlupů namísto jazýčku na rozhraní listové pochvy a čepele.
Rozšíření: Euroasijský druh s výskytem od Pyrenejského poloostrova po západní, resp. Střední Asii.
V České republice rostl vždy s vzácně s výskytem omezeným na termofytikum jihozápadní Moravy. Všechny lokality se nacházejí ve Znojemsko-brněnské pahorkatině, s koncentrací výskytu v údolích řek Rokytná a Jihlava.
Ekologie: Druh otevřených a osluněných stanovišť, zejména roste na skalnatých a křovinatých stráních s řídkou vegetací. Preferuje mělké, suché půdy na podkladu slepenců a žuly. V našich podmínkách se populace jeví stabilní, zajímavým fenoménem je spontánní šíření druhu do otevřených, na živiny chudých, písčitých travních porostů v Maďarsku.
Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od konce července do začátku října.
Ochrana a ohrožení: Dvouřadec pozdní je zvláště chráněným druhem české květeny zařazený do kategorie silně ohrožených druhů. V Červené knize je veden mezi druhy ohroženými (EN). Tato klasifikace odráží geograficky izolovaný výskyt, nízký počet lokalit a vazbu na stanoviště reliktního charakteru. Řada lokalit je chráněna formou maloplošně chráněných území.
Literatura:
Grulich V. (2024): Cleistogenes Keng In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 9, Academia, Praha, 788–790.
Szigetvári Cs. (2000): Phytosociological and edaphyc aspects of the invasion by Cleistogenes serotina (L.) Keng in the Kiskunság National Park. — Tiscia, 32: 9–17.
Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!