Cinara confinis (Koch, 1856) – medovnice dvoupásá

Čeleď: Aphididae – mšicovití

Status: běžný druh

Popis: Velký druh mšice o délce těla 7–8 mm. Zbarvení těla je u mladých jedinců šedohnědé, u starších tmavé až téměř černé, někteří jedinci i tmavě olivově zelení. Na hřbetní straně zadečku jsou typické dvě řady tmavých hrbolků. V zadní části zadečku jsou dva nápadné ostré hrboly. Tykadla jsou hnědá. Samci podzimní generace jsou okřídlení. Nohy jsou dlouhé, tmavé, stehna v první třetině oranžová až žlutavá.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími medovnicemi rodu Cinara, od kterých se liší dvěma řadami tmavých hrbolků na hřbetě zadečku a zbarvením noh.

Rozšíření: Holearktický druh, který se vyskytuje v mírném pásu Evropy, Asie a v Severní Americe. Zavlečena byla do Argentiny.

V ČR hojný druh po celém území, zejména ve středních a vyšších polohách.

Biologie a ekologie: Medovnice dvoupásá se vyskytuje v jehličnatých a smíšených lesích. Saje zejména na jedlích, v našich podmínkách na jedli bělokoré (Abies alba), vzácněji i na jiných jehličnanech, např. smrku (Picea). Přezimují vajíčka, ze kterých se na jaře líhnou nymfy, kolonie těchto mšic jsou na koncových větvičkách. Rozmnožování je na jaře partenogenetické. Další generace sestupuje po kmeni k bázi a saje poté na kořenech. V letní a podzimní generaci se objevují i okřídlení samci. Stejně jako další druhy medovnic produkují medovici, kterou s oblibou vyhledávají různé druhy mravenců (zvláště rodu Formica), které pak kolonie medovnic chrání.

Literatura:

Fryč D. (2016). Mšice a mšičky na lesních dřevinách. ÚKZUS.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!