Cicurina cicur (Fabricius, 1793) – pacedivečka podzimní
Syn.: Cicurina cicurea
Čeleď: Dictynidae – cedivečkovití
Status: běžný druh

Popis: Náš největší představitel čeledi Dictynidae. Velikost až 8 mm (hlh. 2,2 – 3 mm). Tělo je světlé, řídce ochlupené. Hlavohruď je světle hnědá, zadeček šedavý. Žlábek chelicery má sedm zoubků. Nohy hnědavé stejného zbarvení jako hlavohruď. Světlé zbarvení je způsobené skrytým způsobem života. Dříve patřil tento pavouk do čeledi pokoutníkovití – Agelenidae, dnes patří mezi cedivečky – Dictynidae.

Možná záměna: Druh je pro své charakteristické zbarvení téměř nezaměnitelný.

Rozšíření: Evropa (mimo jižní Evropy) a střední Asie (až po Kazachstán)

V ČR hojný druh, zejména v pahorkatinách, do 900 m n.m.

Biologie a ekologie: Pacedivečka žije v různých typech lesů, setkáme se s ní v listnatých, lužních a suťových lesích, ale také na loukách. Žije skrytě v hrabance, pod kameny nebo padlými kmeny, kde si tká řídké síťky. Dospělce nalezneme od září, ale nalézt je můžeme i v zimě. Je to typický podzimní pavouk – odtud dostal české druhové jméno.

Autor: Ondřej Machač