Cicindela hybrida Linnaeus, 1758 - svižník zvrhlý

Syn.: svižník písčinný

Čeleď: Carabidae - střevlíkovití

Status: běžný druh

Popis: Velikost 12-16 mm, zbarvení kovově hnědo-měditě bronzové, ze spodu kovově modrozelené zbarvení. Oči silně klenuté až vypouklé. Krovky s velmi variabilními skvrnami světle pískové barvy, stejnou barvu mají i kusadla. Apikální skvrna se celou svou délkou dotýká zadní části okraje krovek. Končetiny silně ochlupené, stehna a holeně měděné barvy, chodidla až modro-zelené.

Možná záměna: Určování svižníků je vcelku problematické a rozhodně na první pohled nerozeznáte o jaký druh se jedná. Mezi velice podobné druhy patří svižník lesomil (Cicindela sylvicola) nebo svižník (Cicindela soluta) a další. Určovací znaky se většinou nacházejí na čele které může být různě tvarované a ochlupené. Na správnou determinaci budete potřebovat klíč na určování. Jen základně uvedu, že Cicindela soluta má čelo mezi očima hustě ochlupené, Cicindela sylvicola má na čele jen několik bílých chlupů a zub předního okraje svrchního pysku je silně nadvinutý. Cicindela hybrida má čelo lysé a zub předního okraje svrchního pysku malý.

Rozšíření: Hojný témeř v celé Evropě. Dále Malá Asie, západní Sibiř, severní Mongolsko až po Bajkal.

V ČR na vhodných biotopech hojný.

Biologie a ekologie: S dospělci se setkáme již v teplých dubnových dnech, ale hojněji jsou k vidění v létě, vyskytují se až do září od nížin až vysoko do hor. Často na biotopech jako jsou písčiny, lomy a břehy vod, které jsou osluněné s řídkou vegetací. Dokáži velmi rychle běhat a aktivně loví kořist, při vyrušení popolétávají několik metrů. Za nepříznivého počasí v trávě nebo pod kameny. Larvy žijí v pisčité půdě ve svislých podzemních chodbách, kde číhají na potencionální kořist. Vchod uzavírají hlavou a kořist vyhledávají zrakem, kořist uchopí rychlým výpadem a zatahují do chodbičky.

Taxonomická poznámka: U nás nominátní poddruh Cicindela hybrida hybrida. Nejblíže v Rakousku a na Slovensku poddruh Cicindela hybrida riparia (v literatuře uváděn i ze severních Beskyd). Z dalších Cicindela hybrida pseudoriparia, Cicindela hybrida magyarica, Cicindela hybrida transversalis.

Literatura:

Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Illustrated key. Carabidae České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Jagemann E. 1983: Cicindelinae Československa. Entomologické příručky entomologických listů v Brně 11: 19–32.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!