Cicerbita alpina – mléčivec alpský

19. 7. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Cicerbita alpina (L.) Wallr. – mléčivec alpský
Syn.: Sonchus alpinus L., Mulgedium alpinum (L.) Cass. ex Less., Hieracium coeruleum Scop., Lactuca alpina (L.) A. Gray
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: LC

Popis: Statná, vytrvalá, 70–230 cm vysoká rostlina, s masivním válcovitým nevětveným oddenkem. Lodyha je dutá, nafialovělá, v horní části oděná červenavými žláznatými chlupy, po utržení silně mléčící. Listy jsou velké, peřenosečné, spodní řapíkaté, svrchní přisedlé. Úbory jsou fialové, namodralé či vzácněji bílé nebo růžové, tvořené pouze jazykovitými květy. Zákrov je nepravidelně dvouřadý. Plodem je ochmýřená nažka.

Rozšíření: Druh s arkto-alpínským rozšířením, rostoucí v Alpách, Pyrenejích, horách Karpatského oblouku a Balkánského poloostrova. Dále ho lze najít také ve Skandinávii, Skotsku a na poloostrově Kola.

V ČR roste v horách od submontáního po subalpínský stupeň, ve výškách od cca 500 do 1450 m n. m. Hojný je především v českých pohořích (od Šumavy po Hrubý Jeseník), v Karpatech je vzácnější.

Ekologie: Mléčivec alpský je vlhkomilný druh, rostoucí na horských vysokostébelných nivách, na prameništích, podél horských toků, ve vlhkých lesích, v křovinatých formacích nad horní hranicí lesa či podél cest. Vyhovují mu na živiny bohaté, hlinité až kamenité půdy s vyšším obsahem humusu a zásaditou reakcí. Je diagnostickým druhem subalpínských křovinných společenstev svazu Salicion silesiacae, vysokobylinných niv svazu Adenostylion alliariae a subalpínských papratkových niv svazu Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii.

Hemikryptofyt, kvetoucí od června do srpna.

Využití: Mladé listy a lodyhy jsou vzácně užívány jako listová zelenina.

Taxonomická poznámka: Zástupci rodu mléčivec jsou často zahrnováni do šířeji pojatého rodu locika (Lactuca).

 

 

Literatura:

Kovanda M. (2004): Cicerbita Wallr. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 497–500.