Chthonius tetrachelatus (Preyssler, 1790) – štírek Preysslerův

Syn.: Chthonius (Ephippiochthonius) tetrachelatus

Čeleď: Chthoniidae – štírkovití

Status: běžný druh

Popis: Drobný štírek o délce těla 1,3–1,9 mm. Hlavohruď je mohutná, téměř tak dlouhá jako zadeček, v přední části rozšířená, bez nápadného epistomu (výběžek na předním okraji hlavohrudi). Po stranách hlavohrudi jsou dva páry velkých očí. Chelicery jsou stejně jako u celé čeledi Chthoniidae výrazně mohutné. Klepítka makadel jsou úzká a protáhlá s nevýrazným, ale patrným hrbolem, pohyblivý prst makadla má více než deset zoubků. Zadeček je protáhlý, mírně kyjovitý s nerozdělenými články. Celé tělo je mírně lesklé a řídce ochlupené dlouhými chloupky. Nohy jsou poměrně dlouhé a robustní. Zbarvení je hnědavé až hnědočervené, někdy až narůžovělé.

Možná záměna: Záměna je možná s našimi dalšími štírky rodu Chthonius (v ČR 8 druhů). Štírek Preysslerův se od ostatních příslušníků rodu odlišuje hrbolkem na klepítku makadla, počtem zoubků na prstech klepítka makadla, nepřítomností epistomu na hlavohrudi a dalších morfologických znaků. K určení je potřeba dobrá zvětšovací technika a zkušenosti. Od zástupců rodu Munduchthonius se liší mimo jiné přítomností čtyř očí.

Rozšíření: Evropský druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy.

V ČR hojný druh po celém území, roztroušeně od nížin do středních poloh. Jeden z našich nejhojnějších štírků čeledi Chthoniidae.

Biologie a ekologie: Štírek Preysslerův žije v sušších listnatých a smíšených lesích, ale i na lesostepích a nelesních biotopech, např. v zahradách a v okolí lidských sídel. Najdeme ho i na sušších místech, kde moc jiných druhů štírků nežije. Žije na zemi pod kameny a kusy dřeva, ale také v listovém opadu. Často ho najdeme na spodní straně kamenů. Živí se drobnými členovci, zejména chvostoskoky a roztoči. Při vyrušení se snaží rychle skrýt, často couváním směrem dozadu. Drobné kořisti se zmocňuje jen mohutnými chelicerami. S dospělci se setkáme po celý rok, i během zimy.

Literatura:

Christophoryová J., Šťáhlavský F. & Fedor P. (2011): An updated identification key to the pseudoscorpions (Arachnida: Pseudoscorpiones) of the Czech Republic and Slovakia. Zootaxa 2876: 35-48.

Legg, G. & Jones, R.E. (1988) Pseudoscorpions (Arthropoda; Arachnida). Keys and notes for the identification of the species. In: Kermack, D.M. & Barnes, R.S.K. (Eds.), Synopses of the British Fauna (New Series), No. 40. The Linnean Society of London and the Estuarine and Brackish–Water Sciences Association, Leiden–New York–København–Köln, pp. 1–159.

Verner P. (1971): Řád štírci - Araneida. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha, pp. 51-316.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!